Petr Chelčický: Co dál říci k té odpornosti?

18. prosinec 2009 | 06.35 |

Vážený návštěvníku tohoto blogu,

rád bych ti nabídl sérii traktátu českého apoštola Petra Chelčického "přežvýkanou" do současné češtiny. Dnes tě zvu  již k devátému dílu úvahy Petra Chelčického na téma: "O trojím lidu." Máš - li zájem, neváhej a se srdcem otevřeným vejdi.

Co dál říci k té odpornosti. Divné je toto tělo Kristovo. Silně o něm pochybuji, to spíše říkám, že je výtvorem tohoto světa, protože stojí pod žalobou, bez pokory a bez trpělivosti. Chybí ochota nést pohanění, strpět bezpráví. Potřebuje se světská moc. Pro každé bezpráví se žaluje, volá se po světské pomstě nad nepřáteli, aby nějakou, byť pravdivou, škodu nahradila. Toto je světu potřebné. A proto takovému zpohanilému lidu ustavil Bůh knížata s mečem, když spravedlnost nemají, jedni druhým si překáží a kazí se, aby aspoň pro odstrašující účinek moci, tohoto strašidla, které nad nimi stojí, báli se a vzájemně si nekřivdili.  A jestliže se přesto něco špatného stane, aby moc zabránila šíření zlu a zlo zneškodnila. Ale Kristus svůj lid povolal k dokonalé spravedlnosti v pokoji a bez žaloby. Ne pouze, aby sami zlo nekonali, ale také, aby jiné pokojně strpěli, když jim jiní zlo činí. Ne pouze nekrást z cizího, ale také s radostí potřebným dávat. To je moc dostatečná, jiným s užitkem pomáhat, byť sám zůstat škodný. 

Dále třeba namítneš: "Když může patřit do církve úředník římského císaře, který velel stovce rytířů, a jemuž Kristus uzdravil sluhu, neznamená to snad, že také moc světská má své místo v křesťanství i se svým úřadem, spolu s Kristem a jeho apoštoly?" Ano, tuto událost popisuje Písmo. Když úřad této moc je schválena Kristem a jeho apoštoly, tehdy se právem k ní člověk obrací anebo ji zastává, zůstává v souladu se zákonem Kristovým i s jeho apoštoly. Jestliže moc světská je zde reprezentována centurionem, pak tedy ji Kristus schválil a předal instrukce, které má světská moc plnit. A když jsme to nalezli v Kristově zákoně, můžeme pravit: toto je vůle Kristova, Pána křesťanů, takto máte trpět nebo bít, takový bude pokoj v kněžích. Tyto moci budou plnit úkoly vyjmenované zákonem. Ale toto není správný výklad zákona Kristova, to je pouze násilím z Písma vydojené, z tohoto místa i  jiných. Vážně si myslíte, že kdykoliv se Písmo něčeho dotkne nebo něco pojmenuje, že to automaticky schvaluje? Nevěrný je tento výklad, jestliže se z tohoto místa usuzuje, že v tomto úředníku římského císaře Kristus schválil světskou moc, když chválil jeho velkou víru. Kdo takto vykládá, je podobný zloději,    který se s krásnými řečmi v noci vkrade do domu a pobere vše, co v něm najde. A proč Kristus pochválil toho úředníka: že ve jménu víry bojoval ve světských válkách, anebo že věřil tomu, že ač Kristus prostorově nepřítomen u jeho sluhy, může jej přesto uzdravit? Vždyť Písmo nemluví o  tom, že by s ním Kristus hovořil o násilí nebo o úřadu moci.

Takovým způsobem si každý v Bibli najde, co sám chce. Ale což se právě Písmo Písmem nevykládá a podle Písma samotného se nepoznává, zda li je výklad správný, či není? Mnoho vznešených duchovních myšlenek stojí právě na takovém dojení Písem. Z toho vyrostlo mnoho věcí odporných Bohu. K tomu vede snaha brát si Písmo jako oporu, legalizaci, svých vlastních úmyslů, aby se zdálo, že ty úmysly mají původ v Bibli a ne ve vlastní mysli. Ale Čtení popisuje, že pán Ježíš nevešel do domu toho centuriona. Ale když byl Ježíš poblíž, poslal mu centuriona v ústrety své přátele a skrze ně požádal: "Nejsem hoden, abys pod moji střechu vešel, ale tu, řekni jedno slovo a můj sluha bude zdráv." Vždyť nemáme ani jistotu v tom, že by s Pánem osobně mluvil! Jak ho tedy Kristus povolal k tomu, aby vojskem spravoval církev jeho? Pakliže jediné, na čem stavíte, je fakt, že Ježíš chválil člověka ze stavu rytířského, sami se můžete přesvědčit, že ne jeho zaměstnání, ale jeho víru chválil Pán. A jestliže chválil pouze víru, z toho pak nemůžeme vůbec usuzovat, že moc knížat je v souladu s Kristovým učením. Ale, a to nezamlčuji, může být kníže pochválen pro svou velkou víru, jestli by věřil jako on. Muž jménem Kornelius, téhož zaměstnání, je ještě více chválen, neboť on viditelně přijal Ducha Svatého, když uvěřil kázání Apoštola Petra. Vždyť něco jiného je být chválen pro víru a něco jiného je být povolán se svým zaměstnání s poučením, které se váže k úřadu. A ještě něco jiného je tvrdit, že moc světská má v učení Krista své místo ve věrném centurionovi, anebo ji patří chvála adresována centurionovi.

A jestliže někdo tvrdí, že takovýto výklad je podepřen, nebo dokonce potvrzen, kázáním svatého Pavla, když píše o duchovním tělu Kristovu, tomu já odpovídám: Je li správný tento výklad o moci světské v učením Kristově na základě příběhu o centurionovi, nebo jiném příběhu, že tedy světská moc je ona třetí stránka těla Kristova, pak kázání Pavlovo o tomto těle toto zřetelně a jasně musí prokázat.

Avšak když Pavel začíná své kázání o tomto těle, nazývá ty věci věcmi duchovními, a aby to bylo jasné věrným, podpírá tuto duchovnost těmito slovy: "Rozdílné jsou milosti, ale jeden je Duch, rozdílné jsou služby, ale jeden Pán, rozdílné jsou skutky, ale jeden je Bůh, který toto všechno ve všech vyvolává, aby každému bylo dáno zjevení ducha k užitku. Někomu je zajisté duchem věnována řeč v moudrosti, některému řeč umění podle toho samého ducha, jinému víra v tom Duchu, dalšímu milost uzdravování, onomu divů činění, dalšímu dar proroctví, jinému dar rozlišení duchů, někomu dar jazyků a jinému výklad řeči. A to všechno činí jeden a ten samý Duch, který rozděluje vším, jak sám chce, neboť jakože je složeno jedno tělo z rozdílných údů, tak všechny údy jedno tělo jsou." A tak apoštol popisuje tělo Kristovo podle duchovních věcí, ale o tělu na tři rozkrojené žádná zmínka. Žádná zmínka o tom, že by lid rozdělený na tři byl tělem Kristovým, ale milosti a dary vyjmenovává mnohé, aby vespolek sobě sloužili, každý podle zvláštního daru jemu věnovanému. Toto připodobňuje hmotnému tělo, kde všechny údy slouží si vzájemně. Ale dělení lidu na tři na díl obecného lidu, světské moci a jiných údu, nemůže být v pravdě Kristovo tělo, neboť podobně může být rozdělen všechen svět. Takto na tři skupiny se můžou rozdělit všichni pekelníci, nepřátelé Boží, kteří nemají nic společného s Kristem a  s Jeho tělem už vůbec ne. Jenom ti, kdo jsou příjemce vyjmenovaných darů Ducha Svatého, jsou pravé údy těla Kristova a společně tvoří toto jedno tělo Kristovo.

 Pozn: Původně psáno pro ezin bloudil.cz a pro diskuzní server granosalis.cz: http://musicalis.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=8261&mode=thread&order=0&thold=0

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře