VBBII: To je moje hanba, ne Vaše...

26. prosinec 2010 | 15.04 |

1.díl 1.části     1.díl 2.části    Předchozí díl    Příští díl

Tichan nabízí Drahomíře rámě, ta jej vděčně přijímá. Oba jdou mlčky, pohlceni vlastními myšlenkami. Tichan si však povšimne jedné věci. Jeden družiník se zahleděl na Drahomířino bříško a odplivnul si. Ano, už i přes volný vdovský šat jde poznat probouzející se nový život. A pochopí, pochopí vše.

"Drahomíro, vzala by jste si mne?"

"Vás?"

"Ano, mne. Byly doby, kdy jste mne nenáviděla a já nenáviděl vás, ale ty doby jsou fuč. Vím, že mne nemilujete, ani ja vás nikdy milovat nebudu. Já už nikdy nebudu milovat žádnou ženu, mé srdce zemřelo před patnácti lety spolu s mou manželkou... Ale mám rád vašeho syna, mám rád Václava..."

"Proč s tímto návrhem přicházíte zrovna v době, kdy Václav odjel?"

"Václav souhlasí... "

"Jak to víte?"

"Sám mi nabídl Vaši ruku..."

"Cože?"

"Ale já jsem ji odmítl. Dnes jsem si však uvědomil, že jsem se zachoval sobecky. Nemůžu nechat v hanbě vás kvůli svým vzpomínkám..."

"To je, jak vy říkáte, moje hanba, ne vaše. Neprosím o milosrdenství..."

"Nejde o milosrdenstvi," reaguje Tichan, "jde o povinnost... Víte, kdysi jsem vám slíbil věrnost, podmínil jsem ji vůli knížete... Vůle dnešního knížete je, abych vám dal své rámě, abych o Vás pečoval a ochraňoval Vás..."

"... a navíc," doplňuje se Tichan, "navíc bych se rád stal Václavovým otcem i oficiálně..."

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře