Ješua Sírachovec: Co je dobré a co sladké...

20. květen 2010 | 18.25 |

Dvě věci rozmnožují hříchy
a třetí přivodí odplatu.

Duše rozpálená vášní je jako hořící oheň,
nezhasne, dokud jím není pohlcena. 

Člověk, který smilní proti vlastnímu tělu,
nepřestane, dokud ho oheň nestráví.
Smilníkovi je každý chléb příjemný,
nepoleví, dokud nezemře.

Člověk, který opouští vlastní lože,
si v duchu říká: "Kdo mě uvidí?
Obklopuje mě tma a stěny mě ukrývají.
Nikdo mě nevidí, tak čeho se bát?
Nejvyšší na moje hříchy nevzpomene."

Z lidských očí má strach
a přitom zapomíná, že oči Hospodinovy
jsou tisíckrát jasnější než slunce,
že se dívají na všechny cesty lidí
a pronikají i do nejskrytějších míst.


Všechno mu bylo známo,
dřív než stvořil svět,
a stejně tak, když vše bylo dokonáno.

Takový člověk bude potrestán na ulicích města,
bude chycen tam , kde se toho nejméně naděje.

Tak se stane i ženě,
která byla nevěrná svému muži
a s cizím přivedla mu na svět dědice.

Předně, že neuposlechla zákon Nejvyššího,
za druhé, že se provinila na svém muži,
za třetí, že smilnila v cizoložství
a přivedla na svět děti od cizího muže.

Taková žena bude pranýřována před shromážděním
a její děti budou podrobeny vyšetřování.
Její děti nezapustí kořeny,
její ratolesti nepřinesou plody.

Zanechá po sobě památku,
jež bude připomínána s kletbami,
a její potupa nebude nikdy vymazána.

Ti, kdo po ní zůstanou,
poznají, že není nic lepšího
než bázeň před Hospodinem,
a nic sladšího,
než dbát na Hospodinova přikázání.



Z knihy Ješuy Sírachovce, 23. kapitoly

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 3 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře