PCh: O odvaze myslet a jednat v souladu s BožíVůlí

7. říjen 2010 | 21.14 |

Petr Chelčický: O rozeznávaní duchů skrze bludné názory, kapitola 1, část 2.

A kdo dnes říká tomuto lidu, roztrhanému a svedenému: Nevěřte hned každému duchu?  Vždyť oni již jsou uchváceni těmi mnohými duchy, jejichž počet zná jen Sám Bůh! Který farář by to dnes říkal, když skrze vysoká učení božská, andělská i nebeská umí tak moudře lhát lidem jako by to byl dobytek, co nerozumí ničemu jinému, pouze svému břichu? Ti umějí skrze hlubokost pekelnou i skrze svět tak umně lhát o tom jim, mávaje při tom Písmy jak Božími, tak židovskými i pohanskými! A proto ti, kdo na světě rozumí pouze svému břichu,  vypijí všechno, co je oslazeno lží tak, jak si břicho žádá, ať už se lže skrze Svatou Trojicí, nebo skrze Peklo samotné. Málo je lidí, kteří by před rukou nabízející takovýto nápoj utekli. Protože mnozí právě u takovýchto duchů stojí, nechce - li někdo jeho učení, nalezne aspoň to, co je libé jeho žaludku. Každý může u nich nalézt  tu správnou lež, která se mu hodí a líbí, oděnou do Boha i do Božího Písma. Navnaděn lží  pak pospíchá skrze Písma i Boha za falešným duchem, a při tom věří, že věří Bohu. Ve skutečnosti však pospíchá od Boha skrze nevíru, protože ti, kteří v sobě mají lživého ducha, přijdou s takovými znameními, aby jménem Ježíšovým svedli všechny - s vyjímkou Božích vyvolených. A ti se zachrání pouze z Milosti Boží, protože kvůli nim Bůh ukrátí hořké dny. Mnoho se o tomto oklamávání předpovídá....

Co jiného tedy mohl svatý Jan říci svým nejmilejším, než toto: nevěřte hned každému duchu, ale všechny podrobte zkoumání, jsou - li z Boha. Toto není tělesná, smrtelná řeč, ani nesměřuje opilému lidu. Ale obsahuje vyšší pochopení víry, než jaké nalézámeu současných mistrů. Protože odi, i když absolvovali sedmero umění, osmé, to v Kristu, ještě nedokončili. Proto jim chybí ta moc: podrobit zkoumání ty duchy, kterým odporuje Kristus. Protože ani v sobě nepoznávají ducha, který v mnohém se vzpírá Ježíši Kristu. A tak ač se proslavili učením, přednášením, jmenování duchovních správců do pastýřských úřadů, přesto však nepřinášejí užitek stádu, který pasou. Oni jej pouze živí jedem té veliké nevěstky.Chromému a umrlému lidu nejsou po celý rok schopni říci: "Obraťte se, ukažte se!"    Ani: "Toho se držte, nejmilejší."  Vždyť když v jeden čas pracují na tom, aby se proměnili v ďáblové služebníky, nemohou v druhou chvíli volat, aby se obrátili. Taky jim tudíž nemohou kázat, aby se dobrého stále drželi.  A tak když se společně s tímto lidem drží všeho možného, jenom ne Zákona Božího, přičemž současně mají na svědomí mnoho krve, které se zde na světě prolévá, získávají tím moc a příležitostpostavit lid proti lidu.

A to právě, aby se vzájemně do krve pobíjeli, loupežili, svárlili se. Ostří jim meče slovy Apoštola Pavla, očišťují jim každou při, aby se spravedlivou zdála, například pro obranu svých dědin, příkopů a hradeb. Jedni kněží posvětí boj jedné straně a druzí kněží zase posvětí ten samý boj straně druhé.

Proto se nemíním řídit zkoumáním duchů takovýchto kněží, kteří v sobě nemají ani žilku Života s Kristem. Kristus pro ně představuje síť, aby skrze Něho nachytali bláznivý lid, který pak vysypou rovnou do pekla očistce. Čímž získávají příležitost věčně se za ně modlit k Bohu. Zde vidíme příčinu, proč ten slepý lid, který oni živí jedem veliké nevěstky, odpadl tak daleko od povinnosti zkoumat duchy, jsou - li z Boha. Vždyť samotný ten lid neví, kterému duchu patří. Však se úplně sjednotil s ďábly a Boha se dotýká pouze lží, podoben slepci, který obhmatává zeď.  

A tak nikdy nenastane chvíle, kdy by tento lid, sám stojící pod mocí Antikrista, podroboval zkoumání duchy, jsou - li z Boha. Protože se nesmí nikam pohnout, kromě cílů, které jim Antikrist určuje. A také si nemouhou myslet o Bohu nic jiného, než co jim on našeptá, poradí a příkáže. Sám Antikrist jim uložil povinnost šeptavé ústní zpovědi, aby získal přehled v jejich svědomích a poznal všechny lidské tajemství.A jestli by se v někom objevil záblesk poznání, jaké jsou tyto věci ve skutečnosti, ihned mu pohrozí, mocí přinutí, aby více nemyslel jinak, než je povoleno myslet a aby se více v těchto věcech nešťoural. A jestliže je někdo neposlechne, nazvou jej kacířem. A jestliže by někdo uměl skrze Moudrost s rozumem zkoumat duchy, jsou-li z Boha, pak by po skutcích poznal, že jeho farář není duchem z Boha, ale apoštolem Antikristovým. Pak mu již nebude věřit, ani si jej již nebude brát za svůj vzor, protože nepochází z Boha. Ale pak se stane, že na něj sáhne Antikristův apoštol, který jej zrádně obžaluje u světské moci. Tehdy ten falešný posel nechá rozhlásit po všech nárožích, že v něm odhalil kacíře exkomunikovaného z církve svaté. Kdo se tedy ukáže být tak silný, aby se postavil proti Antikristu a byl ochoten obětovat svůj život a majetek?  Takových bychom našli málo. Více je těch, kteří sice odhalí, že Antikristus není z Boha, avšak pro svůj strach se k němu stále plazí, lichotí mu a staví se do jedné řady s těmi nejhoršími. Protože Antikrist všechny lidi mocí zavazuje nejvyšší poslušností, aby nemyslili ani nejednali jinak, než jak si žádá Svatá Matka Římská. Vždyť do ní vložil všechny své zákony.    

==============================

Zdroj původního textu:
Boubín, Jaroslav: Petr Chelčický - spisy z Pařížského sborníku, Praha : Historický ústav Akademie věd České republiky, rok 2008, od strany 185.

Vyjádření Historického ústavu:
Historický ústav ani autor nemají námitek proti používání Vašich textů na internetu, pokud bude vždy citován originál díla s odkazem na stránky a zřetelně vyznačeno, že příslušné úpravy, které internetově publikujete, jsou autorsky Vaše.

Historický ústav AV ČR
Prosecká 76
190 00 Praha 9

www.hiu.cas.cz 

Doručeno mejlem: 8.12.2009, v 12:25

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře