Vejdi do svého pokojíku...

12. leden 2010 | 18.11 |

Když ty se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři za sebou dveře a modli se k svému Otci, který zůstává skryt; a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí. Matouš 6,6...

Tak toto nám, bratři a sestry, přiznejme si to, anebo možná jenom mně, toto nám opravdu moc nejde. Vejít do pokojíka a zavřít za sebou dveře. To ne, to my raději necháváme dveře dokořán otevřené, ať všichni vidí...

Jistě, i demonstrativní veřejná modlitba má své místo v životě křesťana, vzpomeňme na proroka Daniela. Ale neměl by na ni ležet celý náš mnodlitební život. Ježíš nás dnes vyzívá, aby když  se my modlíme, ať naše modlitby jsou skryté. A to je něco, co se nám nechce, Skrýt své modlitby. Ne. My máme pokušení říkat: Modlil jsem se za tebe. To díky našim modlitbám se stalo to, či ono. Kdybychom se nemodlili, my, to by bylo neštěstí, to by se tvůj svět úplně zhroutil... Toto neříkáváme jenom svým bratrům a sestrám.

Můj učitel občanské a tělesné výchovy, na střední, nevěřící, nám vyprávěl takový příběh z jeho života. Šli, on a nějaká partia, na docela náročný výšlap, tůru, nebo jiný namáhavý sportovní výkon, už si přesně nepamatuji. A jak tak dosáhli vrcholu a seděli v jedné takové restauraci, přiklonila se k němu známá a řekla mu: To díky mým modlitbám jste došli až sem... (Anebo něco v tomto smyslu) Hádejte, jak to "svědectví" zapůsobilo na tohoto mého učitele, fyzicky velmi zdatného, který v každé situaci spoléhá na vlastní síly...

Další příklad, jak to - podle mého názoru - nemá vypadat je popsán v následujícím článku: http://cs.christiantoday.com/article/britska-ucitelka-suspendovana-za-nabidnuti-modlitby-za-studentku/16262.htm. Britská soukromá učitelka psychickým nátlakem nutila nezletilou nevěřící dívku nemocnou leukémií k modlitbám, dávaje ji za příklad zázračná uzdravení. Dívku tak rozrušila, že si na ní dívčiny rodiče stěžovaly a ona přišla o práci. Učitelka tak jistě postupovala z lásky k této dívence. Ale  tato žena jakoby žila v domnění, že si může poručit a Bůh, jako poslušný sluha, přiskočí a přinese zázrak. Jestli tato žena opravdu důvěřuje Božímu rozhodnutí, proč se za tuto dívku nemodlila sama ve svém pokojíku? Proč nezavřela dveře a nenechala své modlitby ukryté před zraky lidí?  Proč se nemodlila za uzdravení a obrácení oné dívky ve skrytosti? Proč? Myslím si, že proto, neboť ji k tomu chyběla dívčina víra. Ona žena nedůvěřovala plně Božímu svrchovanému rozhodnutí, které má moc povolávat životu právě to, co zemřelo, t.j. to, co v této chvíli nené věřící. Ona žena, osobně se domnívám, zaměnila svou víru v Boha za víru ve víru a ze samotné víry si udělal modlu, bez které je v jejích představách všemocný Bůh bezbranný...

Nepochopte mne prosím špatně. Netvrdím, že je špatné se modlit za věřícího bratra či sestru procházející zkouškami, ať už zdravotními, nebo jinými, s jejich vědomím, zvlášť, když by nás třeba za modlirební podporu sami požádali. Naopak, našeho bratra či sestru to může pozbudit, že na to či ono není v životě sám, že ten či onen zápas s  ním vedou i jeho sourozenci v Kristu. Ale co je dobré pro našeho sourozence v Kristu nemusí být dobré pro toho či onoho nevěřícího v našem okolí. K tomu je zapotřebí Moudrosti Boží.

Zde  se však Kristus neobrací proti společným modlitbám. Vždyť i ve chvílích, kdy se modlíme společně, můžeme vejít do našich duševních a duchovních pokojíčků. Nemyslet na to, kdo všechno naše modlitby poslouchá, nemyslet na to, co říci, abychom se zdáli být "dobrými modlitebníky." A také nemusíme při společných modlitbách zrovna posuzovat duchovní stav toho či onoho, zda li se modlil příliš krátce, či dlouze, anebo naopak vůbec.

I dnes bych se rád s Vámi rozloučil slovy Mahátmy Gándího: Při modlitbě je lepší mít srdce bez slov než slova bez srdce... Amen...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře