Chelčický: A tak je nic, co zmůže násilí...

26. listopad 2009 | 09.51 |

A tak je nic, co zmůže moc, ve srovnání s tím, co zmůže víra.

Vážený návštěvníku tohoto blogu,

rád bych ti nabídl sérii traktátu českého apoštola Petra Chelčického "přežvýkanou" do současné češtiny. Dnes tě zvu  již k šestému dílu úvahy Petra Chelčického na téma: "O trojím lidu." Máš - li zájem, neváhej a se srdcem otevřeným vejdi.

A tak říkám: Kdybyste světskou moc nemíchali k víře, pevněji by víra stála, protože ovoce plnosti víry nezávisí na moci světské, ale naopak, uzpůsobuje člověka dokonale přes svědomí v celém jeho životě. A tak je nic, co zmůže moc, ve srovnání s tím, co zmůže víra.  Ano, vím, že apoštolové a po nich i další svatí lidé obraceli ke Kristu také mocné světa, aby je vyučili v cestě Kristově, ale nikde v Písmu, ani v kázání kohokoliv, jsem neslyšel, že by si lid křesťanský ustanovil  krále ve jménu víry Kristovi. A to až do doby, kdy Silvestr obrátil na víru  římského císaře, který si ponechal vše, co v moci pohanské držel. A tak moc římského císařství se postavila pod víru, podobně také v dalších zemích. Ale také je nám známo, že skrze tu světskou moc pronikl do církve Kristové antikrist a ta veliká nevěstka, co sedí na římském stolci, všechny své jedy mohla volně rozšířit. Neboť tato moc byla do církve přijata i s poctami, zbožími a práv, jak je dříve u pohanství požívala. A ta sama moc pak obdarovala kněze lény; sama falešně víru přijala a teď úplatky kněze o víru připravila.

Osobně se domnívám, že kdyby se vše odehrálo v pravdě, že by Silvestr spíše císaře do hola odřel, než by od něho přijal dary. A když se tedy takhle falešně sjednotila světská moc s duchovenstvem, začalo kněžstvo růst v bohatství a cti tohoto světa. A jak tak k vrcholku dorostli, pak všechny jedy, ve kterých si ďábel tak libuje, skrze žehnání a sladké řeči na svět vylili. A když ta zmalovaná prostitutka svou všechnu sílu převzala od moci světské, pak v souladu se svou neslýchanou oplzlostí začala s tou mocí líbat, milovat, tulit se, žehnaje a pochlebujíce, vše odpoušťaje a všech svých náboženství účastníce se. A tak se všemi pozemskými králi smilnila, pokoušela, vždy moci povyšovala, až nakonec se nemohlo o ní říkat:
 
"Stran církve svaté náměstek božství", ale spíše pravdivěji: "Třetí strana pekla a náměstek Lucipera pyšného, který se nepokoří ani Bohu, ani lidem..."

A toto přešpatné spojení dvojího lidu v církvi Kristově, kteří jsou největšími nepřáteli Jeho Kříže, popírá chudý a bolestiplný život Pána Ježíše Krista a Jeho upřímné učení.

Když se tato pohanská moc do církve přijala, přijal se i všechen svět. Když tito mocní nepoctivě vnikli do církve, kdo je takový člověk, aby ho do církve nepustili? Lichváři a kupci si u kostelů připlatili, kněze ornáty a platy uplatili, vylichvili a kněží je na oplátku blahoslavili, neboť jejich dary svá břicha nasytili.  Proto když takhle celý svět vír přijal, bylo třeba Písmo překroutit, aby všechny uspokojili a cestu spasení jim zajistili. A to je důvod úpadku víry a výkladu písma, protože chtěje zajistit spásu celému světu, aby celý svět mohl být slaven jako církev svatá, choť Kristova. I když celý svět nikdy nepoznal a ani nepozná Pána našeho, přesto byl falešnými knězi do církve přijat, aby tito kněží byli světem přijati a v pokoji v něm žili.

Z výše uvedeného můžeš poznat, že je zcela v rozporu kázat jako Kristovo učení, že Bůh ustanovil nad Svým Lidem krále, nebo pána, aby skrze královskou moc církev věrně u víry stála. Že oklamaný kněz pustil císaře dírou, a ne dveřmi,  k víře Kristově, a uznal jej pánem nad křesťanským lidem, byť jsou tyto dva světy nesmírně od sebe vzdáleny.

Tento výklad ukazuje, jak hluboce zbloudilá je víra, že skutky moci a její podstaty plynou z Božího zákona a z Jeho Vůle, že církev Kristova potřebuje tuto pohanskou sílu, aby násilím v Jeho Jméně krev ve válkách prolévala, trestala podle žalob duchovních skutky Starého Zákona, podle práva pohanského popravovala, věšela, topila, stínala, lámala kolem, vězně v zapomnění nechala hnít, o hlavu druhé připravovala, loupila, šířila bolest, násilí, porobu. A protože tato moc se přidala do Kristova Učení, činí se toto vše v Ježíšově Jménu. A tak Krista, který vylil svou krev za hříšné lidi, obohatil Silvestr mocí světskou, která v Božím Jméně krev z lidí cedila v bojích a jiných smrtích. A toto všechno se oslavuje jako ovoce víry Kristovi. Na proti tomu my věříme, že Kristus nás nemocí a ponížením svého kříže osvobodil z moci ďábla a tak nemůžeme s tímto souhlasit. Tyto falešná učení jsou přidány k Zákonu Kristovému, avšak jedině tento Zákon je životem lidu. Jestliže jsou však ovoce násilí ovocem zákona, tehdy násilí je našim životem.

Pozn: Původně psáno pro ezin bloudil.cz a pro diskuzní server granosalis.cz: http://musicalis.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=8261&mode=thread&order=0&thold=0

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře