VBBII: Když odchází válečník...

12. únor 2011 | 10.05 |

1.díl 1.části     1.díl 2.části    Předchozí díl    Příští díl

"Tak jsi splnil, co jsi slíbil..."

Václav přikývne. S pláčem, s očima plných slz, přikývne.

"A já odcházím..."

"Řekni Ctihlave," Václavův hlas zní nálehavě, "přeješ si přijmout křest? Vyznáváš své hříchy a přijímáš Krista jako svého Spasitele?"

"Ne..."

"A proč ne!"

"Copak to má nějakou cenu, Václave, teď? Když odcházím? Copak Bůh přijme akt pramenící ze strachu před smrtí?"

"Ale ty máš, proč se bát!"

Ctihlav se usměje:

"Copak jsem ti nezachránil vládu a život? Tobě, pomazanému?"

"Ale..."

"Ne, Václave, rozluč se mnou, požehnej mi na cestu a dopřej mi již klidný odchod. Toužím se připojit k našim předkům."

Václav přikývne. Položí svou dlaň na Ctihlavovu hlavu a zašeptá:

"Nechť tě Pán provází na cestě, kež ti Pán odpustí a nepočítá tvůj hřích. Nechť je ti Pán milostiv a odpustí ti všechnu tvou neposlušnost a rouhání. Amen..."

Ctihlavové rty naposledy vykouzlí veselý úsměv:

"Jestli se Václave pleteš a žertvové mají pravdu, pak se před bohy přimluvím za tebe stejně jako ty se přimlouváš za mne..."

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře