Jak se tedy radovat a bavit?

9. srpen 2010 | 05.00 |

Uživatel Filip, náš známý z včerejšího článku, mi položil ještě druhou otázku, týkající se zamyšlení s názvem "pouceni z dejin: nezapomneli jsme neco duleziteho?"   Ta jeho druhá otázka dnes zní:

filip: Jak se tedy bavit a prozivat zabavu s bohem???

 Ano, byl by to smůtný život, kdybychom neznali jinou radost než tu světskou :-)

Osobně si myslím, že opravdová radost a zábava musí pramenit z vděčnosti Bohu. Jestliže z našeho života zmizí vděčnost Bohu, pak z něj zmizí i radost. Ale cítíme - li opravdovou vděčnost, pak se máme z čeho radovat a z čeho se bavit.

 Vždyť pak můžeme mít radost a potěšení z každého nádechu. To není samozřejmost, že dýcháme. To, že jsme se nadechli teď, nám negarantuje, že se nadechneme i příště. Život jednou z končí a tím i funkce našich plic.Každý nádech tedy přijímáme jako dar. Dar, na který neexistuje právní nárok.Dar, který nelze si vysoudit u žádného soudu. Mlžeme jej pouze přijmout. A to bud z vděčnosti, anebo ze samozřejmosti.Přijímáme - li dar se samozřejmosti, pak jej přijímáme bez vděčnosti. Pak se z něj nemůžeme ani radovat. Ale přijímáme - li dar s vděčností, pak se z něj i opravodvě radujeme a bavíme se z něho...

 Stejně tak se pro nás může stát vzácnou každá chvíle a chvilka, kterou prožijeme s našimi blízkými.S naší rodinou, přáteli. S rodiči a dětmi. S našim partnerem, manželem, manželkou. S lidmi, které milujeme. Kteří jsou pro nás důležití.Nečekejme na chvíle, kdy je ztratíme, buď kvůli smrti, či malicherní hádky anebo z jakéhékoliv jiného důvodu. Uvědomujme si každý den a každý okamžik, jak jsou pro nás naši blízcí důležití.

Stejně tak se můžeme bavit i z chvil s Bohem. Kdy se modlíme, kdy si čteme Bibli, kdy rozjímáme nad Jeho Slovem. Kdy k Nám volá a promlouvá skrze Písmo a skrze Ducha Svatého. Anebo nás tyto chvíle nudí? Nudili bychom se stejně i na první schůzce s naši vysněnou láskou? Kdy visíme na jejích rtech a hltáme každé její slovo? Kdy si stokrát ba tisíckrát čteme její dopisi, její řádky a rozmýšlíme nad každým slovem, co napsala? Kdy hledáme mezi řádky, co asi tím či oním výrazem myslela? Nudíme se i při čtení těchto milostných dopisů? Ne. NAše chvíle s Bohem pro nás mohou být (a měli by být) stejně vzácné, jako chvíle prožité s naší vysněnou láskou, manželkou, manželem.

 Stejně tak se můžeme radovat a bavit se i ze služby, do které nás Bůh postaví. Protože jsme za ní vděčni. Anebo ne? Jestliže se z našeho srdce vypaří vděčnost, pak nám zbyde jenom "plahočení se na poli."Ale s vděčností, a s radostnou písní na rtech, hned všechno získává jiné odstíny barev.

Šeď ustupuje a na její místo se tlačí duha. Bohatá duha...

 C.S.Lewis ve své knize "Rady zkušeného ďábla" nás nepřímo vybízí, abychom také neopouštěli naše záliby a hobby, které jsme měli před obrácením, jestliže nejsou vysloveně v rozporu s Biblí. Já osobně si například rád přečtu historickou knížku, jeden můj blízký bratr ze sboru zase rád poslouchá muziku. Můžeme jít do divadla, do kina, do tanečních, proč ne. Saša Flek zase, v jednom kázání ze svého "hurá" období, například řekl, že tě třeba Duch Svatý může vyzívat, ať si přečteš Lidskou Komedii od Gustava Flauberta. Že se třeba nedovíš něco nového o Bohu, ale dovíš se něco nového o lidech. I to je důležité. Jestliže třeba v tom kině či divadle budou hrát něco protibožského, pokračuje Saša, tak přece máme Ducha, abychom to poznali a třeba se zvedli a opustili sám.   Ale vše, co děláme,nechť tam je i ta naše vděčnost Bohu. Viďme za naším odpočinkem starostlivou Ruku Boží, která nás přikrývá a poskytuje chvíli klidu a rozjímání. Protože to, co nepřijímáme z ruky Boží, přijímáme z ruky Toho Druhého, Toho Zlého. A Zlo nikdy nedává dobré dary.

 Totéž platí i o alkoholu. Jistě není nic protibiblického dát si skleničku vína či láhev piva že. Ale já osobně před tím varuji. Alkohol je svinstvo a zničil už hodně lidí.Začátky bývají nenápadné, ale konce tragické.Žijeme - li ve městě, jistě každý den můžeme potkat někoho, u něhož lze na první pohled poznat, že se nechal zničit tímto démonem, alkoholem. Pavel varuje: Ano, všechno je mi dovoleno, ale ničím se nedám zotročit! (1Kor 6,12) A na jiných místech varuje před opilstvím (1Tm 3,3,Ef 5,18, nebo 1Tes5k)

Rozloučím se tedy jiným výrokem Apoštola Pavla: Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se! (Fp 4,4)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře

RE: Jak se tedy radovat a bavit? filip 09. 08. 2010 - 23:26
RE: Jak se tedy radovat a bavit? bohu-a 10. 08. 2010 - 06:51