Džejkoviny VIII: Vlasy...

29. září 2009 | 23.59 |

Dnešní otázku si Džejk hodně vychutnal. Pomalu vydechnul kouř z doutníku, napil se kávy z hrníčku, podíval se na mé vlasy, mimochodem dlouhé do púlky zad a pak řekl:

Za osme: Vetsina mych muzskych pratel si dava strihat vlasy i pristrihovat vousy, prestoze to Leviticus 19,27 jednoznacne zakazuje. Jakou smrti mají sejit?

Nebudete si přistřihovat na hlavě vlasy dokola, nezohavíš si okraj plnovousu... Leviticus 19, 27

Abych pravdu řekl, necítím se být kompetentní odpovědět na tuto otázku. Nejsem odborník na Starý zákon, nevím,  jestli Džejkův výklad je správný , zda židé doby řekněme královské či po babylonském zajetí si nesměli přistřihávat vlasy a vousy. Neboť existovalo nazorejské zasvěcení, ale o něm si něco povíme níže. Osobně se domnívám, že tento zákaz v Leviticu má kultické pozadí. Pravděpodobně v té době někde v okolních zemích anebo mezi původními kenaanskými obyvateli existoval modlářský kult, jehož vyznavači, kněží nebo zasvěcenci byli známí tím, že si "přistřihovali vlasy na hlavě dokola" a "zohavovali si okraj plnovousů" (srv. Jr 9,25).  A žid, který by si to udělal obdobně, by tento kult mohl svým způsobem propagovat, ať už záměrně, či nezámerně.

Délka vlasů vždy provokovala. A naopak, délkou vlasů mnozí z mladých vyjadřují své postoje a názory. Vzpomeňme na dvoje hnutí: Hipies a skinheads. Obecně se údajně dá říci, že čím více se daný kult vyznačuje agresvitou a autoritářstvím, tím kratší sestřih vyžaduje. Můžeme si připomenout i třeba tradiční stříhání branců bezprostředně před nástupem do kasáren. I v Bibli jsou vlasy tak trochu dvojaké. Podivně nám zní příběh Samsona: Čím delší měl vlasy, tím větší silou oplýval. Mohlo se jednat o nějaký specifický druh fóbie anebo autosugesce.

Podívejme se, co o vlasech říká apoštol Pavel: Cožpak vás sama příroda neučí, že pro muže jsou dlouhé vlasy hanbou? 1 Kor 11,14.

Apoštol Pavel se zde odkazuje na kulturní zvyklosti své doby. Už proto je mi Džejkův výklad trošku podezřelý, ale jak říkám, nevím, nesoudím. Ale podle Džejkova poťouchlého úsněvu usuzuji, že toto místo dobře zná. Dlouhé vlasy jsou pro muže hanbou.

Dále věnujme svoji pozornost následujícímu biblickému úseku:

"Mluv k Izraelcům a řekni jim: Když se muž nebo žena rozhodne složit mimořádný slib nazírský a zasvětí se Hospodinu, ať se vystříhá vína a opojného nápoje.

Nebude pít nic kvašeného, víno ani opojný nápoj, nebude pít šťávu z hroznů ani jíst čerstvé nebo sušené hrozny. Po celou dobu svého nazírství neokusí nic z toho, co pochází z vinné révy, od nezralých hroznů až po výhonky. Po celou dobu platnosti slibu svého nazírství si nedá břitvou oholit hlavu. Dokud neskončí doba, po kterou se zasvětil Hospodinu, bude svatý a nechá si na hlavě volně růst vlasy. Po celou dobu svého zasvěcení Hospodinu nesmí přijít do styku se zemřelým. Nesmí se poskvrnit ani tehdy, když mu zemře otec nebo matka, bratr nebo sestra, protože na jeho hlavě je nazírské znamení jeho Boha. Je svatý Hospodinův po celou dobu svého nazírství.

Toto je řád pro nazíra: V den, kdy skončí doba jeho nazírství, přivede ho kněz ke vchodu do stanu setkávání. Jako svůj dar Hospodinu přinese jednoho ročního beránka bez vady k oběti zápalné, jednu roční ovci bez vady k oběti za hřích a jednoho berana bez vady k oběti pokojné; dále koš nekvašených chlebů, totiž bochánky z bílé mouky zadělané olejem a nekvašené oplatky pomazané olejem, a příslušné přídavné oběti a úlitby. Kněz to přinese před Hospodina a bude obětovat jeho oběť za hřích a jeho oběť zápalnou. Berana připraví Hospodinu jako hod oběti pokojné spolu s košem nekvašených chlebů; kněz připraví i jeho přídavnou oběť a jeho úlitbu.
Nazír si pak u vchodu do stanu setkávání oholí na hlavě nazírské znamení, vezme vlasy z hlavy, své nazírské znamení, a dá je na oheň, který bude  pokojnou obětí. Nato kněz vezme vařené plece z berana, z koše jeden nekvašený bochánek a jednu nekvašenou oplatku a vloží to do rukou nazírovi, poté co si oholil své nazírské znamení. Kněz to nabídne Hospodinu podáváním jako oběť podávání. Je to svatý příděl pro kněze spolu s hrudím oběti podávání a kýtou oběti pozdvihování. Potom už může nazír pít víno." Takový je řád pro nazíra, který Hospodinu slíbil dar za svoje nazírství kromě toho, co dá sám od sebe navíc . Učiní podle svého slibu, který složil, podle řádu svého nazírství.

Z knihy Numeri, 6. kapitola...

Tento názírský řád se mi stal jakousi předlohou pro můj současný účes. 

Jestliže je tedy kultické pozadí příkazu z Leviticu správné, co to říká nám, křesťanům Nové smlouvy? Jak tento příkaz můžeme v Kristu naplňovat? Máme si dávat pozor  na délku svého vlasu, abychom nebyli hanbou?

Víš, milý Džejku, příteli, čtenáři, při překladu Bible je málo otrocky převádět slova z jednoho jazyka do druhého. Je třeba překládat i gesta, symboly. Používám malý příklad: Řekněme, že mám přetlumočit jednu povídku do bulharštiny a dojdu k místu, kde hlavní postava pokývá hlavou. Když však toto převedu doslova, udělám chybu. Bulhaři totiž nemají gesto kývání hlavou za gesto souhlasu, ale nesouhlasu. Abych věrně popsal obsah, nesmím se zde držet doslovnosti. Doslovnost vytržená z kulturního, teologického a hisstorického kontextu může škodit.

Při výkladu tedy musíme zvažovat. Co daným gestem se vyjadřovalo v dané době? Co mužové v Korintu chtěli vyjádřit svými dlouhými vlasy, že se to pro ně stalo hanbou? Co svými dlouhými vlasy naopak vyjadřovali Nazorejští zasvěcenci? A co se propagovalo v době Mojžíše, když se "přistřihovaly vlasy na hlavě dokola" a "když si zohavovali okraj plnovousu?"

K závěrečnou Džejkovou větou se zde již nebudu zabývat, zamýšlel jsem se nad ní v toto článku:

http://bohu-a.svetu.cz/20673-dzejkoviny-v-zabit-souseda-pracujiciho-v-sobotu.html

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře