Je den jako den?

14. listopad 2009 | 11.20 |
› 

Když jsem psal článek s názvem: "Sobota nebo neděle?", čekal jsem polemiku hlavně od svých bratrů z adventistů. Ale ti si toho článku ani nevšimli, nezaregistrovali jej. Místo nich se ale ozvali křesťané, kteří vyznávají liberalismus v otázce odděleného dne. Údajně je den jako den. Já osobně se s tímto názorem neztotožňuji. Tímto článkem bych rád shrnul důvody, proč ne.

Liberálové svůj názor staví hlavně na dvou místech v Bibli, zde je první z nich:

Někdo považuje jeden den za důležitější než druhý, jiný považuje všechny dny za stejně důležité. Každý nechť je plně přesvědčen o tom, jak sám smýšlí. Kdo zachovává určitý den, zachovává jej Pánu. Kdo jí, jí Pánu, neboť děkuje Bohu; a kdo nejí, nejí Pánu a také děkuje Bohu. Nikdo z nás nežije sám sobě a nikdo sám sobě neumírá. Z listu Římanům, 14 kapitoly.

Pavel se v této kapitole věnuje jednotě křesťanstva, které se začínalo štěpit na různé názorové frakce. Tento vývoj se Pavlovi nelíbí a tak zde ukazuje dva příklady, jak se vypořádat s nejednotou v názorech. První štěpení se týkalo otázky, zda má člověk jíst či nejíst všechno. Pavel zde ukazuje, že tato otázka není důležitá, neboť ti, kdo jí všechno, děkují tím Bohu, stejně tak, jako ten, kdo všechno nejí. To nás svádí myslet si, že i druhá otázka, na kterou Pavel naráží, není důležitá. A možná i samotný Pavel ji za důležitou nepovažoval. Ale, nezajímejme se ani tak o to, co chtěl říci Pavel, jako co chtěl říci Duch Svatý skrze Pavla.

Pavel cituje dva rozdílné smýšlení: Někdo považuje jeden den za důležitější a jíný všechny za stejně důležité. A pak věřící vyzve: Každý ať má jistotu! Každý ať se ujistí! O tom, co chce Bůh, jak to chce Bůh, jaká je vůle Boží! Opravdu je pro Boha den jako den? Opravdu Bůh chce, aby pro nás byl den jako den? To je důležitá otázka. Jak si to přeje Bůh? Následně, když tuto výzvu položí, pak jeden z těchto dvou názorů pochválí. Kdo zachováv určitý den, zachovává jej Pánu. Tečka. Když hovoří o jídle, chváli apoštol oba názory: ten, kdo jí, jí pro Boží slávu a ten, kdo nejí, nejí pro Boží slávu. Ale když hovoří o odděleném dni, chválí jenom jeden názor. Náhoda? Nemyslím si to.

V Bibli není totiž důležité jenom to, co tam psáno je, ale i to, co tam psáno není. Ukázal nám to i Pán Ježíš. Jednou kázal ve svém rodném městě, Nazaretu, vzal si svitek proroctví Izajášovo, přečetl jeden oddíl, ale pak se zasekl uprostřed věty, svitek svinul a vrátil jej. A pak prohlásil: Nyní se naplnilo Písmo, které jste právě slyšeli. Rozumějme, to, co přečetl, ne to, co nepřečetl. Zde bylo velmi důležité jak to, co Pán přečetl, tak to, co nepřečetl a také skutečnost, ŽE TO nepřečetl.

Obdbobně i zde. Možná to Pavel jen opomněl, ale jak jsem předeslal, není důležité, co chtěl říci Pavel, ale to, co chce říci Duch skrze Pavla. A Duch zde pochválil jeden názor, druhý nechal nepochválen. Bratři a sestry, já bych chtěl činit jenom to, co Bůh chválí, ne to, co nechválí! Rád bych smýšlel jenom tak, jak si to Pán přeje, jak je to Pánem požehnáno, ne tak, jak se to Bohu nelíbí, a jak to požehnáno není. Zde Bůh chválí jen a pouze názor, který zastávali ti, pro které je jeden den důležitější než druhý. Druhý názor nechal bez pochvaly.

Druhé místo, které potřebujeme ozřejmit, je následující: 

V čase, kdy jste neznali Boha, otročili jste těm, kteří svou přirozeností nejsou bohy. Nyní však, když jste poznali Boha, nebo spíše když jste byli od Boha poznáni, jak to, že se zase obracíte k těm slabým a ubohým živlům, kterým zase znovu chcete otročit? Zachováváte dny, měsíce, období a roky!  Galatským, 4. kapitola

Zde si musíme všimnout jedné důležité věci: Pavel zde hovoří o příkazech těch, kdo nejsou přirozenosti Bohy, o slabých ubohých živlech. Je však ale Bůh slabý a ubohý živel? Není snad Bůh svou přirozeností Bůh? Ano, i k sobotě se v době Starého zákona přivázali přikázání a nařízení, které nebyli od Boha a které Kristus veřejně a až protestově ignoroval. Uzdravoval v sobotu neakutní případy! Hnětl z hlíny a sliny bláto!   Proto ho farizeové obviňovali, že nezachovává sobotu. Ale mýlili se. Kristus sobotu zachovával, nezachovával však lidská přikázání o sobotě.

"Teď tě máme!" Mužou vykřiknout liberalisté: "Sobota se váže k Zákonu a my jsme svobodni od Zákona!" Ano, pravda. My, křesťané, již nežijeme pod Zákonem. ALE: Ani nežijeme BEZ Zákona, neboť naším zákonem je Kristus! Ten Kristus, který je Pánem nad sobotou! Ten Kristus, který je více než chrám! Ten Kristus, který v sobotu zavřel chrám a svým vzkříšením posvětil neděli, který se v neděli zjevoval učednímům a rozdával svůj pokoj, který v neděli seslal Ducha Svatého, aby v neděli pokřtil věříci do kristova těla, aby se v neděli zrodila církev, aby v neděli naplnil sobotu. Kristus je naplněnán sobota a následováním Krista naplňujeme Sobotu. A Kristus posvětil neděli. V sobotu zavřel krám, chrám, a neděli zavedl novou Bohoslužbu.

Protože pro Boha NENÍ den jako den. Kdyby byl, tak proč by tak výrazně připomínal neděli? Srovnejme, nevíme, který den se Kristus narodil. Bible nám to neříká. Ale zjevuje nám, v který den zemřel, v který den jako mrtvý ležel v hrobě a který den vstanul z mrtvých. Proč to máme tak přesně popsáno? Aby byl pro nás den jako den? Proč Bůh výslovně vzkřísil Ježíše v neděli, proč výslovně poslal v neděli Ducha Svatého? Proč se tak nestalo v nějaký nejmenovaný den, jako Kristovo narození? Není to proto, že není den jako den? Bible slovy neplýtvá. Bůh nikdy ničím neplýtvá, ani svými Slovy. On posílá své Slovo právě proto, aby naplnilo to, co se od něj žádá.

Jestliže je den jako den, co uděláme s tímto Biblickým veršem:  A tak zůstává sobotní odpočinutí Božímu lidu. Kdo totiž vešel do jeho odpočinutí, ten také odpočinul od svých činů, tak jako cBůh od svých. Pospěšme si tedy vejít do onoho odpočinutí, aby nikdo nepadl podle stejného příkladu neposlušnosti...Žd 4, 9.

A tak zůstává sobotní odpočinutí! Doslova odpočinutí sedmého dne. Rozumějme, v době Milosti, v době, kdy nežijeme pod Zákonem, ale také né Bez Zákona, tehdy stále zůstáví Božímu lidu sobotní odpočinutí! Nebo snad křesťané nejsou Boží lid? Zůstává sobotní odpočinutí! Neděle je naplněním sobotního odpočinutí, neděle je naplněním soboty, ale ne pouhou sobotou!

Tím nechci říci, že bychom měli Bohu sloužit jenom v Neděli, chválit jej pouze v neděli, být s ním pouze v neděli. Ne, ALE HLAVNĚ V NEDĚLI. Ne pouze, ale hlavně. Neboť chvála Boha není chválou Boha, jestliže není v souladu s Boží vůli, v souladu s Božím přáním. Představme si, sedíme doma, třeba ve vaně, vychutnáváme si koupel a v tu ránu nám náš šéf vytrhne dveře z pantů a vtrhne nám do bytu, do koupelky, tam nás začne hlasitě chválit za práci, kterou odvádíme jeho firmě a pak se bez omluvy vypaří! Byla by nám taková pochvala šéfa příjemná? Anebo, jednou za rok by se sešla celá velká vzdálená rodina,. řekněme k vánoční večeři, přijela by i tetička se strýčkem na otočku z USA, a zrovna, když by jste usedli ke slavnostnímu jídlu, přišel by neodbytný soused a začal by Vám dvě, tři, pět hodin děkovat a chválit Vás za poskytnutou pomoc a nedal by se vyhodit, bylo by to pro vás příjemné, anebo by jste litovali času ztraceného, které by jste mohli srávit s americkou tetičkou a strýčkem? Bible popisuje následující příběh:

Když přicházel k jedné vesnici, šlo mu vstříc deset malomocných; zůstali stát opodál a hlasitě volali: "Ježíši, Mistře, smiluj se nad námi!" Když je uviděl, řekl jim: "Jděte a ukažte se kněžím!" A když tam šli, byli očištěni. Jeden z nich, jakmile zpozoroval, že je uzdraven, hned se vrátil a velikým hlasem velebil Boha; padl tváří k Ježíšovým nohám a děkoval mu. A to byl Samařan. Nato Ježíš řekl: "Nebylo jich očištěno deset? Kde je těch devět? Nikdo z nich se nenašel, kdo by se vrátil a vzdal Bohu chválu, než tento cizinec?" Řekl mu: "Vstaň a jdi, tvá víra tě zachránila." Z Lukášova evangelia, 17. kapitola.

Nikdo se nenašel, aby vzdal chválu Bohu, než tento cizinec, ptá se Pán. Ale je zde ještě jedna otázka: Copak těch devět ostatních cestou ke knězi neoslavovali a nechválili Boha? Neděkovali mu? Vážený čtenáři, bratři a sestry, nemáme právo si myslet, že těch devět bylo k Bohu nevděčných. Ale: Jejich chvála nebyla chvála podle Boží vůle, jejich děkování nebylo děkování podle Boží vůle, takže jako by ani nebylo. Chvála těch devíti nebyla Bohem požehnána a přivítána.

Dávejme si na to "bacha."

S přáním Božího pokoje...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 2.5 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře

RE: Je den jako den? niteo 04. 12. 2009 - 10:51
RE(2x): Je den jako den? bohu-a 04. 12. 2009 - 12:19
RE(2x): Je den jako den? bohu-a 04. 12. 2009 - 12:30