Rejstřík: Debora, Didimos i Divuplný rádce...

4. únor 2011 | 14.24 |

Rejstřík názvů a jmen osob (a míst), kteří ovlivnili křesťanství, ať pozitivně, nebo negativně:  "D - podruhé"

Vážený čtenáři, po kratší přestávce Vás zvu opět na výlet do hlubin rejstříku osob a míst spojených s křesťanstvím, ať už pozitivně, nebo negativně. Tyto články lze brát i jako projevení vděčnosti za Boží služebníky...

Písmeno: A, B ,C, Č, D

Debora, soudkyně, žena Lapidótova: Debora byla prorokyně a soudkyně z knihy Soudců, ke které se obracely pro radu mnohé Izraelské kmeny. Debora také povzbudila vojevůdce Báraka, aby vytáhnul proti kenáánskému králi Jabínovi, který v té době ovládnul některé Izraelské kmeny. Bitva u Kíšonu zkončila drtivým židovským vítězstvím, když na straně vítězů bojoval i Hospodin: Rozvodněná řeká Kíšon totiž zničela kenáánskou vozbu a znejistělý zbytek vojska nebyl rovnocenným soupeřem. Na útěku z bitvy zemřel i kenáánský vojevůdce Sísar rukou izraelské ženy Jaely. Debóra je pravděpodobně autorkou tzv Débořiny písně, ve které se oslavuje vítězství v této bitvě. Její příběh je zapsán v knize Soudců 4. kapitole. 

Démétrios, zlatník z Efesu: Vlivný občan města Efesu, který pobouřil celé město proti apoštolu Pavlovi. Situaci uklidnil projev městského tajemníka při zasedání rozzuřených občanů ve zdejším divadle. Apoštol Pavel přesto musel z města odejít, před tím však, píše Písmo, "povzbudil své bratry.

"

Deml, Jakub: (1878-1961) Český katolický kněz, básník, spisovatel, přítel Otokara Březiny, zpočátku blízký "katolické moderně," posléze se však k ní obrátil kriticky. Stejně tak podroboval kritice i klerikalismus. V roce 1906 se seznámil s Jaroslavem Durychem a roku 1907 odešel z církevních služeb. V roce 1907 pak vydal soubor svých kázání a také první básnickou sbírku. Napsal také Hrad Smrti a Zapomenuté světlo, toto dílo se stalo jednou z předloh známého českého filmu. Wiki: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jakub_Deml

Deutronomium: Pátá kniha Mojžíšova obsahující shrnutí Zákona. Někteří kritici se domnívají, že obsahuje tradici Severního Izraele, další zase, že tato kniha Mojžíšova je kniha Zákona, která byla nalezena za judského krále Jóšijáše a podnítila náboženskou reformu a návrat izraelského lidu k Hospodinovi. Název "Deutronomium" znamená "druhý zákon."

Dietmar, biskup: První pražský biskup, benediktýnský mnich, původně ze Saska, avšak znalý domácích poměrů a českého jazyka. Před volbou pravděpodobně působil jako kaplan přemyslovců - Boleslavů Prvního a Druhého. Společně s kněžnou Mladou založil první ženský klášter u nás - u kostela sv. Jiří. Zemřel 2.1.902

Didimos, Tomáš: Jeden z dvanácti apoštolů, známý svou odvážnou povahou. Jméno Tomáš, stejně jako jméno Didimos znamená "dvojče." V tehdejší době nebylo běžné, že by se narozevší dvojčata přežila první dny či týdny života, stalo-li se tak, bylo to považováno za velký zázrak. Tomáš, nebo některý z jeho předků, tedy byl jedním z nich, jeho bratr-dvojče s největší pravděpodobností v době Kristova působění nežilo. Bezprostředně po Kristově ukřižování Tomáš, narozdíl od ostatních apoštolů, se nebál vycházet do ulic a zjišťovat, co se stalo.  To byl také důvod, proč "mu uteklo" první setkání ostatních apoštolů se vzkříšeným Pánem, Tomáš jejich svědectví pak odmítl uvěřit. Chtěl se přesvědčit na vlastní oči, na vlastní smysly, na vlastní hmat. Kristus se tedy zjevil i jemu a Tomáš pak vyřčel jedno z nejdůležitějších a nejsilnějších vyznání popsaných v bibli: Můj Pán a můj Bůh (bůh s určitým členem - "ten bůh." Podle tradice pak po Kristové vzkříšení odešel na misii do Indie, kde měl obrátit na víru zdejšího krále Gundhapara. Existuje několik verzí, jak zahynul, ve všech byl však proboden oštěpem. Podle té (podle mého názoru) nejpravděpodobnější jej zavražděli vojáci - manželé nově obrácených křesťanek.

Diocletianus: Římský císař a reformátor, vládnul v letech 284 - 305. V letech 295-305 organizoval poslední velké násilné pronásledování křesťanů v římských dějinách.

Dionysios z Areopagu: Řek původem z Atén, který se obrátil na základě slavného Pavlova projevu, který byl vysloven na Areopágu.

Diviš Bořek z Miletínka: Husitský vojevůdce, původně hejtman radikálních orebitů, blízký spolubojovník Žižky. Projevil však ochotu jednat se Zikmundem, a tak jej v roce 1423 v nepřítomnosti vyobcovali z Hradce Králové, když kněz Ambrož otevřel brány Janu Žižkovi, který po rozchodu s tábority hledal jiné útočiště. Pozdější bitva mezi těmito dvěmi vojevůdci byla první, které mezi sebou svedla dvě husitská vojska a předznamenala, že husitká revoluce již není pouze občanskou náboženskou válkou s občasnou mezinárodní intervencí, ale mocenským bojem všech proti všem. Diviš Bořek přešel na stranu umrněných husitů a pražanů. V roce 1434 překvapivě jako člen nižší šlechty vedl vojsko panské jednoty v bitvě u Lipan, byť zde na jeho straně bojovalo spousta erbovních pánů zvučných jmen, například příští král, mladý asi patnáctiletý Jiřík z Poděbrad. Bitvu však dokázal vyhrát lstivým manévrem, kde ukázal strategické myšlení Žižkova žáka. Husitské války mu přinesly obrovský majetek, stal se nejbohatším šlechticem v Čechách. Zemřel v roce 1437.

Divuplný rádce: Jedno ze Starozákonních "Božích" jmen Ježíše Krista uvedených v knize proroka Izajáše, deváté kapitola, odkazující na Jeho Vševědoucnost a Zázračnou Moc. I toto jméno dokládá Synovo plné božství.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře