Oko za oko...

23. září 2009 | 19.47 |

Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Oko za oko a zub za zub.‘ Já však vám pravím, abyste se zlým nejednali jako on s vámi; ale kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou...Matouš 5, 38n.

Zdravím Vás, případný čtenáři těchto řádků a již podvaatřicáté Vás zvu k zastavení se nad Kristovým Slovem zapsaným v části Matoušova evangelia, kterou bohoslovci nazývají jako "Učení (kázání) na hoře." Měli jsme trošku delší pauzu, tuším čtrnáct dní. Doufám tedy, že se hladově zakousneme do těchto Kristových slov a dovolíme Bohu uložit Je do našich vnitřností, do našeho srdce, naši hlavy, našich svalů, ruk, nohou, naslouchejme tedy Slovu Boží, které má moc spasit naše duše, ale nebuďme pouze posluchači, to bychom klamali sebe sama...

Na počátku dnešního článku si zopakujme některé věci z minulých zastavení. Řekli jsme si, že autorita Kristova, který nám zde káže, není rovna autoritě Mojžíše, ale je rovna autoritě toho, kdo promluvil na hoře Sinaj k Mojžíšovi.  V Kristu nám promlouvá sám Zákonodárce. Dále si připomeňme, že Ježíš rozděluje Boží Slova na ty, které byly řečeny otcům, a na ty, které praví těm, kdo jej slyší. Při čemž neříká, že by Slova určené otcům nebyla od Boha. Ale Bůh chce od nás něco jiného než chtěl po starozákonních otcích. Ne, nezrušil obsah, obsah starého zákona je naplněn právě v našem Učiteli. Obsah Starého zákona zrušen není,  ale my jsme mu poslušni tehdy, kdy následujeme Ježíše Krista, když posloucháme a činíme to, co si On po nás žádá, neboť On je Naplněním Zákona. Proto je tak důležité studovat (nejenom) Učení na hoře.

Dnes Kristus hovoří o tom, jak my máme naplňovat starozákonní princip: "Oko za oko, zub za zub." Tento princip pochází od Boha. Je to výrazem Jeho Spravedlnosti. Říká, že každý hřích bude potrestán. Ale bude potrestán přiměřeně jeho závažnosti. Bůh si nežádá za jedno oko deset ok a za jeden zub zubů deset. Ne. Oko za oko, zub za zub. A po židech Staré Smlouvy chtěl, aby byly obrazem této spravedlnosti. Aby ji naplňovali a uplatňovali ve svém životě a ve svém národě. Avšak, toto "bylo řečeno otcům."

Po nás, novozákonních křesťanech, Bůh požaduje něco jiného. A to né proto, že by se změnil Bůh. To my jsme se změnili. To my jsme vyspěli. Zkušenosti židů, našich starozákonních otců,  jsou naše šediny. Jsou naší moudrostí. Proto v Božím vzdělávacím systému můžeme pokročit o krůček dál. Přichází náš vysokoškolský docent, Ježíš Kristus. Ano ten, kdo vzal naše hříchy na svá bedra. Kdo jako hromosvod svedl Boží hněv od nás na Golgotu. Kristus zaplatil všechna ta vypíchnuta oka, všechny ty zvyrážené zuby. Naše bolesti a naše nemoce On na sebe vzal. A učinil tak z Lásky. Z Lásky k nám.

Poslechněme si Slova apoštola Pavla: Když jsme ještě byli bezmocní, v čas, který Bůh určil, zemřel Kristus za bezbožné.

Sotva kdo je hotov podstoupit smrt za spravedlivého člověka, i když za takového by se snad někdo odvážil nasadit život. Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní. Tím spíše nyní, když jsme byli ospravedlněni prolitím jeho krve, budeme skrze něho zachráněni od Božího hněvu. Jestliže jsme my, Boží nepřátelé, byli s Bohem smířeni smrtí jeho Syna, tím spíše nás smířené zachrání jeho život. List Římanům, 5 kapitola, od 6. verše. 

Ježíš Kristus nezemřel za svaté, ale za bezbožné. To jsou ti, co žijí bez Boha. Co jej ignorují. A co více, Ježíš zemřel i za své nepřátele.  Přestavte si svého nejhoršího nepřítele, anebo člověka, kterým nejvíce pohrdáte. Kolega v práci, kterého nesnášíte, který nestihá vašemu tempu. Anebo bezdomovce, či narkomana, který si píchá jednu injekci plnou virů hiv za druhou. Byli by jste ochotni zemřít za něj? Zachytit vystřelenou kulku jemu určenou? Vzít na sebe virus HIV AIDS, kterou trpí ten poslední narkoman, aby on mohl žít? A v hrozných bolestech, v jeho hrozných bolestech, umírat jeho smrtí?

Ježíš to udělal. A jako byli starozákonní židé obrazem   Boží Svatosti a Spravedlnosti, tak právě tak my bychom měli být nositeli Kristovi lásky a Jeho Oběti. Lásky k naším nepříteli, lásky k lidem, kteří nás nenávidí, k lidem, kterým pohrdáme či kterých se štítíme, lidem, kteří nám ublížili či ubližují.Autorita toho, který to pro nás žádá, je rovna autoritě toho, kdo mluvil s Mojžíšem na hoře Sinaj. My jsme jeho otroci, on je Náš Pán a Spasitel. Projevuje se naše věrnost Kristu jako Pánu a Spasiteli v našim denodenním životě? V naší lásce k ostatním lidem?

Zadarmo jste dostali, zadarmo dávejte. Matouš 10, 8. 

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře