Otevřený dopis panu Muhamedu Abbasovi

7. leden 2015 | 18.20 |

--------- Původní zpráva ----------

Datum: 7. 1. 2015 18:19:41
Předmět: Otevřený dopis panu Muhamedu Abbasovi, předsedovi Muslimské unie v ČR

Vážený pane předsedo,

s velkým zájmem jsem si přečetl váš rozhovor pro server idnes.cz. V něm jste, pokud novinář nezkreslil Vaši myšlenku, řekl tato slova:

Některé tresty jsou i v Bibli. Píše se tam "kdo z vás je bez viny, ať hodí kamenem". To je přece ono.

Zdroj:http://zpravy.idnes.cz/to-napsal-buh-haji-sef-muslimske-unie-kamenovani-fui-/domaci.aspx?c=A150105_125720_domaci_kop#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=top6

Dovolte mi prosím, abych  v nejvyšší úctě před Vaší osobou, ba dokonce i před Nejvyšším Bohem, Vám předeslal křesťanský náhled na Vámi citovanou větu. Neboť jste ji citoval v dobré víře přiblížit nám Vaše náboženství, dovolte mi tedy, abych s tou samou dobrou vírou se pokusil přiblížit Vám to své.
Pojďme si prosím společně přečíst text, ze kterého pochází Vámi citovaná věta. Najdeme ji v Janové Evangeliu, v osmé kapitole:

5px; text-align: justify;">1Ježíš však odešel na Olivovou horu. 2A časně ráno přišel opět do chrámu a všechen lid přicházel k němu; posadil se a začal je vyučovat. 3Tu k němu učitelé Zákona a farizeové přivedli ženu, přistiženou při cizoložství; postavili ji doprostřed 4a řekli mu: "Učiteli, tato žena byla přistižena při činu cizoložství. 5V Zákoně nám Mojžíš přikázal takové kamenovat. Co říkáš ty?" 6 Těmi slovy ho zkoušeli, aby ho mohli obžalovat. Ježíš se však sklonil dolů a psal prstem po zemi. 7Když se ho nepřestávali ptát, vzpřímil se a řekl jim: "Kdo z vás  je bez hříchu, ať na ni první hodí kámen." 8A opět se sklonil a psal po zemi. 9 Když  to uslyšeli, vytráceli se jeden po druhém,  zahanbeni ve( svém)  svědomí, starší nejprve, až  tam zůstal  on sám a žena, která byla uprostřed. 10Ježíš se vzpřímil a řekl jí: "Ženo, kde jsou  tvoji žalobci? Nikdo tě neodsoudil?" 11Ona řekla: "Nikdo, Pane." Ježíš řekl: "Ani já tě neodsuzuji. Jdi a od této chvíle již nehřeš." 

Jak je vidět již z prvotního přečtení, Ježíš zde neobhajuje kamenování cizoložnic (obecně řečeno tělesné tresty), on zde naopak bere člověku morální právo je vykonávat. Kristus neříká, že si ta žena kamenování nezasluhuje, on říká, že není nikdo, kdo by byl morálně oprávněn jej vykonat. Tím překonává tvrdost Starého zákona tak, jako Vyšší matematika překonává matematiku nižší, nebo jako chování dospělého člověka překonává chování dítěte.
Toto nám vyplyne, věřím tomu, jestli se nad daným textem zamyslíme hlouběji. Farizeové a zákoníci se v našem příběhu odvolávají na Starý Zákon, Ježíš tento Starý zákon překonává. Jak? V Mojžíšově zákoně totiž bylo určeno, aby jako první kamenovali svědci. Ti, kdo ono cizoložství viděli, kdo jej mohou dosvědčit, ti měli začít kamenovat jako první. Kdyby totiž svědčili křivě, tak by tu ženu kamenovali sami k sobě k odsouzení.
Ježíš však říká něco jiného: "Kdo z Vás je bez hříchu, ať první hodí kámen." Z biblického hlediska totiž žádný člvoěk bez hříchu není. Já vím, že z muslimského uvažování a kultury je toto konstatování velice tvrdé a neuvěřitelné, pojďme se však nad ním zamyslet společně.
Jistě budete se mnou souhlasit, že Bůh je Svatý Bůh, Bůh je Dokonalý Bůh  a nic jiného než dokonalou dobrou svatost prostě nemůže přijmout, protože by s nedokonalostí, nesvatostí a se zlem vyslovil souhlas. I malé zlo je zlem a zlo je královstvím Satana, ne Boha. A Bůh nemůže přijmout Satana, protože On je Dobrý a Satan je zlý.Kdyby přijal satana, přestal by být dobrým, neboť by přijal i satanovo zlo. Proto jako křesťané věříme, že žádný člověk na základě svých skutků nemůže být Bohem přijat a ospravedlněn.
Je to jako když máte dluh, který nemůžete sám zaplatit, neboť je tak velký, že zaplatit nejde. Jakožto muslim sám dobře víte, jak velká vina je urážka Svatého Boha - a i ten nejmenší hřích je v podstatě velkou urážkou Nejvyššího Boha, protože i ten nejmenší hřích, který byl vykonán skrytu, anebo dokonce pouze v lidském srdci, byl vykonán v hluboké ignoraci před Božím Majestátem. I za nejmenší hřích tedy člověk propadá smrti. My, křesťané, věříme tomu, že jediné východisko pro člověka je v tom, když Někdo Druhý tyto smrt vezme na sebe.
Je to jako s tím dluhem. Když jste pod dluhem, jste i pod soudem - pod mocí exekuce, vymahače, soudu, vězení pro dlužníky. Když však někdo druhý Váš dluh zaplatí, pak jste od tohoto dluhu osvobozený.
Já vím, jak je to cizí Vašemu myšlení, ale tento jiný pohled křesťana by měl ovlivnit celý jeho život. Křesťan si musí být vědomý právního postavení před Bohem: On není spravedlivý ze svého živoa, on je odsouzený k smrti, jenž získal život jenom proto, že Někdo jiný se z lásky k Němu svého života vzdal. Jestliže si toto postavení vryje do srdce, musí ho to proměnirt. Musí ucítit lásku k Tomu, kdo za něj dal svůj život, musí ucítit velkou vděčnost. A musí se na svět začít dívat jiným pohledem. Slovo muset zde není ve smyslu vnějšího příkazu (jako "must" v angličtině) spíše ve smyslu, že když touto vnitřní proměnu křesťan neprojde, ukazuje tím, že ve skutečnosti dar Milosti spočívající v zaplacení Jeho Viny Někým Druhým nepřijal.
Vraťme se k našemu příběhu. Ježíš říká: Kdo je bez hříchu. My, křesťané, anebo lidé, kteří chtějí tento citát respektovat v jeho přirozeném, biblickém kontextu, zde ucítí, že oni bez hříchu nejsou. Opět opakuji, bible o každém člověku říká, že není bez viny, není bez hříchu. Jestliže však přesto, že sám má vinu, člověk začne házet kamení po druhých, ať už v doslovném, nebo i v obrazném slova smyslu, pak toto kamení háže sám k sobě k odsouzení. A právě ta vedlejší věta předchozího souvětí překonává větu hlavní a dává ji do kontextu toho, co zde chtěl Kristus říci. 
Neboť, (jak my křesťané věříme) žádný člověk nebude ospravedněn spravedlivým soudem svého života, tím, že by Spravedlivý Bůh spravedlivě zhodnotil jeho život, na pravo dal klady, na levo zápory a pak toto všechno by porovnal.. Jak jsme si ukázali výše, Bůh nemůže ospravedlnit žádný lidský život, protože by vyslovil souhlas s urážkou Své Svatosti a také se Zlem, který má původ od satana, a jehož je každý člověk na této země, podle bible, nositelem. My lidé, jsme osvobozeni od Spravedlivého Božího Hněvu jenom tehdy, když nejsme souzeni vůbec.Jenom tehdy, když náš dluh je zaplacen, věříme tomu, jsme osvobozeni od mocí Zákona.
Proč žádný, byť ten největší dobrý skutek, nemůže vyvážit jeden skutek zlý? Neboť ničím nejde vyvážit urážka Svatého Boha. Neboť i ten nejmenší hřích má svůj původ od satana a kdyby Bůh přivřel oči a přijal by člověka i s tím nejmenším hříchem, přijal by spolu s ním i samotného satana. Každý, i ten nejmenší hřích musí být zaplacen životem -nevinným životem, protože vinný život nic zaplatit nemůže, neboť sám je obtížen vinnou. A my věříme, že je tu Někdo, kdo z Lásky k nám, k lidem, tento život sám a dobrovolně dává.
Jestliže jsme tedy ospravedlněni tím, že nejsme souzeni, pak náš příběh nám bere morální právo odsuzovat druhé. Neboť ten, kdo je právoplatně odsouzen za podlý zločin (co jiného je urážka Majetstátu Svatého Boha než podlý zločin), a bylo mu odpuštěno ne pro něho samého, ale proto, že Někdo Druhý jeho trest přijal na sebe, pak takovýto odsouzený, byť omilostněný zločinec nemá způsobilost druhého odsuzovat a posílat jej na smrt. A tuto větu píši s vědomým, že ne všichni ti, kdo se ohánějí nebo v minulosti oháněli Jménem Ježíše Krista, to takto cítili. Mnozí svými hanebnými skutky dokládali a dokládají, že Kristova Ducha a Jeho Oběť ve skutečnosti vůbec nepřijali. 
Protože platí, že ten, kdo druhé soudí tvrdě a nemilosrdně, byť podle toho nejspravedlnějšího zákona, bude sám (Bohem při soudu Posledním), stejně tvrdě a stejně nemilosrdně, podle toho samého nejspravedlivějšího zákona odsouzen. A podle toho nejspravedlivějšího Božího Zákona nikdo osovobozen nebude, neboť tento zákon odsuzuje všechny a bez vyjímky. Kdo spolého na Zákon a tvrdost tohoto zákona přijímá do svého srdce, aby jim soudil druhé, zůstává pod jurisdikcí  Soudu podle toho samého, tvrdého zákona.  Kdo však přijímá poznání, že je tímto Zákonem sám odsouzen, že nemá nic, čím by se před Bohem při posledním soudu ospravedlnil, kdo prosí Boha, aby On sám zaplatil Jeho vinu, kdo tento pohled přijme do svého srdce a skrze něj se dívá na svět tím, že rozdává, co sám přijal, Boží Milost, Odpuštění, Kristovu Oběť a Nesouzení,  ten je, věříme tomu, z mocí Zákona zproštěn jako je mocí zákona zproštěn dlužník, jehož dluh byl zaplacen a škoda, kterou on způsobil, byla plně nahrazena. 
Děkuji Vám za přečtení tohoto mailu.
Tento mail pro poučení druhých zveřejním na svém blogu "http://bohu-a.svetu.cz/"
Václav Müller, 
quokam. 
PS: Tak jsem to asi poslal na špatnou adresu. Pan Abbas není předsedou Unie Muslimských Obcí, jak jsem si myslel, ale Muslimské unie. Nedovedl jsem si představit, že i muslimové jsou u nás rozdělení. No, snad za panem Abbasem  tento mail dorazí...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář