Ukrajina se vzbouřila - proti Bohu

3. březen 2014 | 19.35 |

Zvažoval jsem a stále zvažuji, zda-li tento článek napsat. Odrazuje mě několik věcí. Jednak bydlím daleko, v teploučku, to se mi to zde hezky píše, že, jsem odkázán  na kusé informace, v podstatě na ty, které někdo chce, aby se ke mě dostaly. A navíc, jeden můj blízký bratr v Kristu, kterého si vážím, zastává opačné stanovisko, než já.  Avšak přeci jenom jsem se nakonec rozhodl pár slov o Ukrajině napsat. Tento článek je podmíněn předpokladem, že informace, ze kterých vycházím, jsou zcela pravdivé a úplné, takže je docela možné, že se budu vyjadřovat k Ukrajině zcela jiné, avšak v našich mediích reálně existující.

Na počátku dnešních problémů byl jeden neuskutečněný podepisovací akt: Prezident Janukovič se rozhodl nepřijmout asociační dohodu. Bylo to jeho politické a legitimní rozhodnutí: On měl v danou chvíli zodpovědnost a musel nějak rozhodnout. V té době se k Janukoviči schovívavě a s pochopením vyjádřil i prezident Zeman, jestli si pamatuji dobře, řekl něco v tom smyslu, že není všem dnům konec, že se smlouva může podepsat někdy příště a že chápe, že v situaci,  kdy Ukrajincům hrozí státní bankrot, že jim přijetí té asociační dohody moc nepomůže. Mimochodem, prezident Zeman, jehož jsem zde, na blogu, často kritizoval, se dlouho držel a snažil se, na rozdíl od jiných evropských politiků, nepřilévat olej do ohně a spíše působit jako smírčí prostředník. Leč, když padl Janukovič, i pan Zeman zcela znenadále, snad aby nebyl spojován "s politickou mrtvolou", změnil svůj postoj a začal hovořit o tom, že Janukovič padnul, protože nepodepsáním asociační dohody porušil svůj slib.

Stejně jako Janukovič se legitimně rozhodl nedodepsat, rozhodli se ukrajinci, stejně legitimně, vyjádřit svůj nesouhlas. Dlouhodobými protesty si získávali respekt. Až do té doby všechna čest. Leč, zima postupovala, protesty dlouho nepřinášely žádné výsledky a hrozilo, že celé protestní hnutí skončí nezdarem. Janukovič však učinil hrubou chybu a jím ovládaný parlament přijal zbytečně několik zákonů omezující právo demonstrovat. A začal jiný tanec.

K demonstracím se totiž přidaly "radikální živly." A ať byli na demonstrace pozvání opozičními vůdci, nebo ne, pokud je mi známo, ti se odmítli od těchto "raubířů" distancovat. Zcela bezprecedentnímu kroku se odhodlal ministr zahraničí Německa. Ještě nikdy jsem v životě neviděl, aby ustavní činitel jednoho státu šel takto demonstratovat proti ústavnímu činiteli státu druhého. Osobně si myslím, že se zde jednalo o nepřijatelné zasahování jedné státní moci do vnitřních věcí jiného státu. Situace, povzubuzena tímto vměšováním, se zcela vymkla kontrole.

Začaly vyrůstat barikády, hořet pneumatiky, začalo se střílet po policajtech, obsazovat vládní budovy. Jsem osobně přesvědčen, že zde byla překročena ona tenká hranice mezi legitmním protestem, a z biblického hlediska nepřípustné vzpoury proti vládní moci - vzpoura proti vládní moci se totiž podle listu římanům, 13.

kapitola, rovná vzpouře proti Bohu a Jeho řádu.

Osobně si nemyslím, že chaotická situace během zimní olympiády byla hlavně Janukovičova zodpovědnost, jak se vyjádřila naše vláda. Ne ne. Za to, co se dělo v  ulicích, nese zodpovědnost také onen německý ministr spravedlnosti a opoziční vůdci v čele s panem Kličkem. Víte, když se něco podobného stalo panu Gándhímu, že se mu protesty vymkly z rukou a jeho příznivci se začali chovat násilně, Mahátmá Gándhí přerušil své protestní hnutí a na několik let se stáhnul z veřejného života. Kdyby totéž udělali opoziční vůdci, zatleskal bych jim. Ale pro ně jejich vlastní mocenské ambice byli důležitější, než osud ukrajiny. Jestliže se volalo po odchodu pana Janukoviče, tak stejně by měl odejít i onen ministr zahraničí německa spolu s  panem Kličkem a s opozičními předáky jim podobní.

Nechápejte mě špatně. To neznamená, že schvaluji postup pana Janukoviče proti demonstrantům, jen mi osobně vadí ta heroizace ukrajinské opozice. Protože oni uvrhli, pro v podstatě podružnou věc, kvůli jedné dohody, která se klidně mohla podepsat o rok o dva později, celou svou zem do zmatku a do chaosu. Avšak - revoluce se v moderním světě nedělá v ulicích a na barikádách - ale v tajných volbách. Tam se má jasně ukázat, co je vůle většiny a co pouze diktát menšiny prosazovaný násilným způsobem, tam a ne na ulicích, kde si jakákoliv menšina může diktovat, co je ji libo. 

Nedivím se, že pan Janukovič neuznal své odvolání z funkce. Hlasování v objektu, který násilím ovládla "ulice", se samo o sobě demokratickým a legitimním prostě nazvat nedá. Vznikla nová koalice - avšak kdo zaručí, že oni přeběhlíci nepřeběhli například z obavy o vlastní život? Vždyť ani sám prezident země se necítil v bezpečí, co pak "prostí" poslanci!

Další hrubá chyba: Jedna z prvních věcí, kterou prosadila nová garnitura, (bohužel, uznaná i českou vládou), bylo zrušení některých práv menšin. V chaotické době, kdy bezpečnostní složky neví, jakou nosí uniformu, schvalovat takovouto věc, to se rovná snad neoficiálnímu vyhlášení války proti značné části obyvatel země - té části obyvatelstva, která ve své většině podporovala právě násilím svrženého prezidenta. Stejnou chybu, kterou si Janukovič podřezal větev, tedy udělala i nová vláda. Rozdělenou zemi ještě více rozdělila a část svých obyvatel přímo nahnala Putinovi do náruče. Víte, jestli se ve vlastní zemi necítí v bezpečí sám pan prezident, s ochrankou, s těžkými prachy, tak jak se múže cítit v bezpečí menšina, které vláda, jenž vzešla z násilí, omezila její letité právo, lidé, kteří si nemohou dovolit zaplatit vlastní ochranku,  ani důvěřovat bezpečnostním složkám státu?

Dnes se tedy opět nadává na rusy a straší ruskem. Ano, každá vláda potřebuje nějakého toho nepřítele - i ta naše Západní euroatlantická. Ne, nechci hájit Putinův postup, nesouhlasím s ním, ale - Putin v podstatě dělá to samé, co Západ například v Iráku: Preventivně zasáhl proti bezpečnostní hrozbě. Nesouhlasil jsem ani s akcí v Iráku, nesouhlasím ani s tímto. Z Iráku zbyl rozdrobený národ plný sektářekého násilí. Bojím se, bojím, že totéž se stane i z Ukrajiny. Jedna EU diplomatka údajně řekla, že Rusko udělalo to, co samo vždy kritizovalo. Měla-li pravdu, pak však neřekla pravdu celou: Jestliže totiž Rusko udělalo to, co samo vždy kritizovalo, tak Západ kritizuje to, co sám vždy dělal. Ono volání po mezinárodním právu je volání docela pokrytecké.

Náš pan bývalý ministr zahraničí přirovnal dnešní situaci na Ukrajině s rokem 1938. Avšak osobně si myslím, že toto přirovnání kulhá minimálně na jednu nohu. Tehdy totiž ústavní pořádek narušovala národnostní menšina, na ukrajině jej v podstatě zrušila národnostní většina. A naopak, tehdy vláda se snažila menšině všemožně vycházet vstříc a splňovala každé její ultimativní požadavky, na Ukrajině nová vláda vznikla ústavně nelegitimní cestou naopak omezuje práva oné menšiny.

Násilí plodí násilí, nespravedlnost plodí nespravedlnost, neústavnost plodí další neústavnost. Co je výsledkem? Jeden skoro rozložený stát za humny. Teď se Východ Ukrajiny opičí po Západu, vznikají ozbrojené milice, jsou obsazovány vládní budovy,jsou odmítání vládou jmenovaní úředníci a po Krymu se procházejí vojska cizí, jaderné, supervelmoci. A mrzí mě, že (minimálně) v osobě německého ministra zahraničí je za tuto situaci zodpovědna Evropská unie, ta unie, kterým je členem také Česká republika...

Na závěr bych chtěl odkázat na střízlivý komentář pana Ivana Hofmana, novináře tuším z webu "aktuálně.cz", který byl hostem dnešního pořadu "Jak to vidí" Českého rozhlasu 2: http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3073025

List Římanům, začátek 13. kapitoly:
Každý ať se podřizuje vládní moci, neboť není moci, leč od Boha. Ty, které jsou, jsou zřízeny od Boha,  takže ten, kdo se staví proti vládnoucí moci, vzpírá se Božímu řádu. Kdo se takto vzpírá, přivolává na sebe soud. Vládcové nejsou přece hrozbou tomu, kdo jedná dobře, nýbrž tomu, kdo jedná zle. Chceš, aby ses nemusel bát vládnoucí moci? Jednej dobře, a dostane se ti od ní pochvaly. Vždyť je Božím služebníkem k tvému dobru. Jednáš-li však špatně, máš proč se bát, neboť nenese meč nadarmo; je Božím služebníkem, vykonavatelem trestu nad tím, kdo činí zlo. Proto je nutno podřizovat se, a to nejen z bázně před trestem, nýbrž i pro svědomí. Proto také platíte daň. Vládcové jsou v Boží službě, když se drží svých úkolů. Dávejte každému, co jste povinni: daň, komu daň; clo, komu clo; úctu, komu úctu; čest, komu čest.

Kdo seje vítr, sklízí bouři - české přísloví...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 5 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář