Duše mnicha XXVII: Obchod s životy...

25. září 2013 | 08.40 |

Předchozí díl                                                                První díl

 "Ale to jsou k nám hosti, sám slovutný vladyka Tichan..."

Hlas starce zní trošku výsměšně. Stojí u bran svého dvorce v blízkosti Řezna a pronikavým zrakem si měří návštěvníka. Poznává ho, ze svých častých obchodních cest, které ho, za vlád knížetů Spytihněva a Vratislava, často vedly i do Prahy. Osobně spolu, pokud si dobře pamatuje, nikdy nejednali. Tichan si nechával od obchodníků s otroky odstup. Ale kdo kdy obchodoval za posledních dvacet, pětadvacet let, v Praze, o Tichanovi slyšet prostě musel. On osobně však využíval jiné kontakty u dvoru: Prostěj, Hněvsa, Gommon. Pak se kvůli vladykovi Gommonovi zapletl do vraždy kněžny Ludmily a s obchodováním v Praze byl konec.

"Nepřicházím o své vlastní vůli, Tužo," odpovídá Tichan, "ale jménem knížete Boleslava, vojvody Čechů..."

"Ty bys mi raději zakroutil krkem, viď, než bys se mnou obchodoval.."

"Mé osobní pocity nechme stranou, můžeme si promluvit někde o samotě? Nerad probírám důvěrnosti na veřejném prostranství, či skoro rynku.."

Starý viking pokývá hlavou a řekne: "Zbraně odevzdej pacholkovi a pak mě následuj. No, co se tak na mě díváš? Stejně je nepotřebuješ, na mé staré tělo ti případně stačí tvé vlastní svaly..."

"Jen ti musím říci, že mí muži stanují nedaleko, nevrátím-li se do určité chvíle, zaútočí!"

"Tichane, ty stará vojno, nech si ty lichotky od cesty, jo, a odevzdej zbraň..."

Tichan si odepne pás s mečem a hodí jej pacholkovi. Pak se vydá za starcem, který ho zavádí do obytného křídla tvrze. V nějaké jídejně, či skromné hodovní síni, pak usedne ke stolu a nabídne Tichanovi židli. Pak hvízdne, přiskočí děvečka a přinese dva korbele medoviny.

"Tak, na starou vojnu," navrhuje Tuža přípitek. Tichan si neochotně přiťukne.

Pak stařec poví: "Jak je to dlouho, Tichane? Deset let? Patnáct let?"

"Jedenáct..."

"Jo jo, na podzim tomu bude jedenáct let..."

"Zažíváš aspoň pocity hrůzy či špatné svědomí?"

"Díky za optání, osobně spím klidně a ty?"

Tichan něco zamručí a napije se. Pak Tuža prohlásí: "Pryč s těmi okolky, vybal mi knížecí nabídku..."

"Kníže chce vybudovat vojsko, velkou armádu, tak čtyři, pět tisíc mužů. Potebuje je vycvičit, vyzbrojit, uživit. Zatím si však může dovolit pouze maximálně pet set mužů, více jeho knížectví v současné době neutáhne..."

"Ano?"

"Kníže by se chtěl tvých židovských pánů poptat, jestli by mu neposkytli úvěr..."

"Co nabízí?"

"Monopol nejenom na otroky, které dobude přinejmenším za nejbližších dvacet let. Kníže je mladý, jednadvacet let, je silný, rozhodný, dobrý voják, skvělý vojevůdce..."

"A kam má v úmyslu vést expanzi? Na západě jsou frankové, na východě maďaři..."

"Po pravdě řečeno, kníže se ocitl trošku v mezinárodní izolaci. Je obklopen samými nepřáteli. Aspoň Ptáčník nad ním drží svou ochranou ruku, ale Ptáčník už má také svá léta. Avšak aspoň máme čas vojsko připravit. Expanzi chce vést kníže samozřejmě východním směrem. Z maďarů se dělá zbytečně velký strašák, dají se porazit, když člověk ví, jak na ně. Na druhé straně musíme přiznat, že není vyloučena ani válka s Teutony, zvlášť po králově smrti, dejž mu Pán Bůh dlouhých let.."

"Ptáčníka nepohřbívej, je o dobrých pět let mladší, než já sám.."

"Nepohřbíváme jej, jen musíme být připraveni na všechny eventuality. A jak se tak dívám kolem, král Jindřich vede přeci jenom nebezpečnější život než ty zde. Obchoduješ vůbec?"

"Obchod jsem předal mladším," odpoví viking, "avšak stále mám samozřejmě svoje kontakty. Ale takto velký obchod se nedá ujednat za rok, s tím snad počítáte ne? Mí šéfové sídlí docela daleko a často bloudí po světě, jenom kontaktovat je bude malý oříšek. Tento úvěr samozřejmě jsou schopni poskytnout. Dokonce si myslím, že by to bylo i v jejich nejvlastnějším zájmu. Protože trh by zase potřeboval trošku rozhýbat, maďaři nám trošku zlenivěli. Na možnost vytvoření nové říše a nové expanze s tím spojené určitě rádi uslyší. Otázka však zní, co z toho budu mít já..."

"A co bys rád?"

"No, jsem už docela starej muž a peníze si do hrobu nevezmu.A abych pravdu řekl, možná jsem hrál dost vysoko, kromě této tvrze jsem toho moc neuškudlil..."

"Tak k věci..."

"Mám nezaopatřenou vnučku. Mladší syn mi zemřel, jeho žena utekla. Rád bych ji, dříve než zavřu oči, viděl vdanou za nějakého mocného, silného knížete..."

Tichan si tiše pohvízdne: "Míříte hodně vysoko..."

"Samozřejmě znám poměry na pražském dvoře," říká Tuža, "a takový Bojechval pro mne osobně není žádným knížetem, rozumíme si..."

"Kolik jí je?"

"Deset let..."

"Hm, synové knížete Boleslava jsou výrazně mladší..."

"Však oni vyrostou, ne?"

"Rozhodně za knížete nic slíbit nemohu..."

"Já za své šéfy také ne. Dejte mi vědět, jak se Váš kníže rozhodne. Jestli přijme moji nabídku, pak znovu navážu své staré kontakty..."


 

Zpět na hlavní stranu blogu

Anketa

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář