Duše mnicha II: Zamotaná hlava...

4. září 2013 | 19.58 |

Předchozí díl

Michale, Michale, bývalý osobní notáři zemřelého Tutona, biskupa Řezenské diecéze blahé paměti, otevírá se před Tebou veliká kariéra. Tak dávej pozor, aby se Ti z toho výhledu nezatočila hlava...

Vloni jsi byl povolán do Říma k novému papeži, mladičkému Janu XI.. Papež Tě přijal v několika soukromých audiencích, živě se zajímal o situaci v Čechách. Velice dopodrobna jste o ní diskutovali. Vyprávěl jsi mu o Václavovi, o jeho snech, plánech, představách, popsal jsi i Boleslava, vše, co jsi o něm věděl. Vylíčil jsi poměry, které v Čechách panují, ukázal jsi současné rozložení sil. Toto vše jste spolu nerozebírali pouze z hlediska politického, ale také z hlediska duchovního.  Shodli jste se, že pro Boleslavův skutek ulpívá na, již tak nedobrém, křesťanstvu prokletí. "Sice nemůžeme čekat od mocných tohoto světa morálku vysokých mravních kvalit," prohlásil římský biskup, "ale co je moc, je moc. Jestliže zavřeme oči před bratrovraždou, kam to až povede? Musíme se zbavit toho zlého..."

Živě jsi s ním souhlasil. Boleslav musí být odstraněn. Jestliže nepůjde sám a dobrovolně, tak třeba silou. Plán byl stanoven.  Papež se už nechce dívat na bahno, do kterého církev zapadává stále hlouběji a hlouběji. Vyznává, že hlavně pro slabost římských papežů za jeho předchůdců  se církev ocitla tam, kde je. "Ryba smrdí od hlavy," prohlásil přátelsky. Pepežové nesou plnou zodpovědnost za morálku současného světa. Nestali se skálou pravdy, ale pro svou tělesnost napomahateli Zla. Jestliže jsou papežové slabí, zůstávají slabí, nebo vydávají slabý hlas, tak jakoby nebyli. "Hlas mravního ducha křesťanstva musí být slyšet," zdůraznil odhodlaně, "aby se i hory zatřásly". A tak Tě nechal vysvětit a stanovil Tě za pomocného biskupa s misijními úkoly mezi Slovany. Vydal Ti listinu, ve kterém důrazně doporučuje Tvému otci představenému v Řezně, biskupovi Isangrimu, aby Tě jmenoval arcipresbyterem v Čechách.

Před pár měsíci ses vrátil domů, ale dlouho jsi v Řezně nepobyl. Zase Tě předvolali, tentokráte ke králi Jindřichovi Ptáčníkovi. Ten se k papežovu úmyslu odstranit Boleslava staví neutrálně. Nijak jej nepodpoří a zvlášť vojensky ne. Připomněl si slib, který složil knížeti Václavovi a zdůraznil, že jej on sám nemíní porušit. Neslíbil totiž pouze, že do Čech se již nevydá jako nepřítel, ale že zabrání každému, kdo se o to pokusí. "Každý pokus o svržení Boleslava musí jít mimo mé vědomí," prohlásil. Na druhou stranu Tě však pověřil dalšími diplomatickými úkoly. Svěřil Ti poselství, které máš v Praze vyřídit.

Měl jsi možnost také v tajnosti jednat s Thankmarem, synem Jindřicha Ptáčníka, který, když se dozvěděl, že otec odmítl se účastnit papežova plánu, Tě sám vyhledal.

Jeho pozice u dvora je totiž docela vratká: Jako prvorozenec se narodil králově první, neoblíbené, manželce Hatheburze, kterou posléze Ptáčník zapudil. Vlastně svou matku ani nepoznal, Jindřich nedovoloval, aby se stýkali. Nikdy otci k srdci nepřirostl, zpočátku byl zneužíván jako objekt pomsty, postupem doby však zažíval ignoraci a nevšímání. Dnes se bojí, že ho otec vydědí a tak hledá oporu jinde: Třeba v papežovi. Jestliže papeže podpoří dnes, byť tajně, zítra mu římský biskup může dopomoci k vládě, zvlášť, bude-li v něm vidět svůj povolný nástroj. V podstatě Ti korunní princ slíbil jinými slovy v podstatě jen to, že až se ujme vlády, bude ochoten vystoupit proti Boleslavovi i vojensky. No nic moc, ale lepší něco, než vůbec nic.

A zpátky do Řezna. Tam chtěl s Tebou mluvit pro změnu biskup Isangrim. Ten nadšeně uvítal papežovo doporučení. Boleslav se již k němu obrátil s žádostí o novou misii, Isangrim se rozhodl, že ji svěři do Tvých rukou.  Dále Boleslav požádal o posvěcení nově dostavěné rotundy, kterou začal budovat již jeho bratr: Rotundy sv. Víta. A do třetice požádal biskupa, aby dovolil přenést tělo mučedníka Václava z Boleslavi, kde nebyl ani patřičně pohřben, aby mohlo být patřičně uloženo v novém stánku Božím.  Všechny tyto úkoly svěřuje otec biskup na tvá, schopná bedra.

Máš sestavit tým pětí, šesti spolupracovníků, se kterými se vydáš na tuto misijní cestu. S kým však začít? Potencionální misionáři musí být vybírání zvlášť pečlivě. Měli by jej tvořit bratři ze Tvého domovského konventu svatého Jimrama, kteří se již mimořádně osvědčili. Muži stateční a výřeční, zkušení a moudří. Pokorní, plní Ducha Svatého. Poslušní, ale i samostatní. Muží, kteří znají svět a přesto v něm nejsou doma. Kteří se na tento úkol už dlouhodobě připravují. Pokud možno ovládající řeč lidu, kterému přicházejí sloužit, anebo mající předpoklady se tuto řeč rychle naučit. Co s pastýřem, kterému jeho ovce nerozumí? Avšak možná, možná bude potřeba přidat i trochu politiky, zvážit mocenské aspekty mise.  Ano, teď jsi na to kápnul. Jedno jméno se Ti v mysli vybavuje  a Ty na něj nemůžeš přestat myslet.  Z výše stanovených podmínek s jistotou tento Tvůj kandidát splňuje pouze jedinou. No, možná i dvě, o jeho statečnosti asi nemáme právo pochybovat. Nevíš, jak duchovně, avšak politicky, politicky se může stát trefou do černého...

Následující díl.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář