Poslušná, věrná a vděčná církev zrádců a slabochů

11. květen 2013 | 14.24 |

V Havířově v těchto dnech probíhá konference s názvem "Mocná a srozumitelná církev." Nic proti tomu, ale osobně vyhlížím něco trošku jiného.

Osobně jsem trošku přesycen voláním po moci. Po zázračné moci jsem toužil na začátcích své duchovní cesty a důsledky této touhy mne docela vystřízlivěly. Uznávám, že toto je trošku můj osobní problém. A srozumitelnost, na první pohled je to dobrá a potřebná vlastnost, ale položme si otázku: Chtěl být Kristus vždy a za všech okolností srozumitelný? Odpověď zní překvapivě: Nechtěl. Dokonce to vypadá tak, že často i záměrně hovořil v podobenstvích, aby srozumitelný nebyl. My v Bibli máme ta podobenství pak vysvětlena, ale Ježíš je vysvětlovan až následně, těm, kdo přijali Jeho Volání a Povolání, kteří ho přijímali za Svého Panovníka.

Osobně vyhlížím trošku něco jiného. Osobně vyhlížím církev, která se s radostí podřizuje Boží Vůli, která je vděčná za to, co ji Bůh posílá už dnes, která nereptá a nestěžuje si, ale je spokojena s těmi dary,  co má už teď. Církev, která je ve všem poddána Svému Panovníkovi, Jemu je Věrná, Jemu se odevzdává, Jeho Poslouchá.

Nevyhlížím církev supermanů, kteří všechno umí, všechno zvládnou, nikdy nezakopnou, jsou vždy radostní, šťastní, zdraví, bez nejmenšího problému. Osobně vyhlížím spíše společenství slabochů, kteří o sobě ví, že jsou slabí, že zakopávají, kteří potřebují "Berličku," kteří tím pádem mají i porozumění pro slabosti druhých. Slabí, kteří přijdou mezi společenství slabých, se tam budou cítit jako doma, protože sami jsou slabí, ví o tom a přiznávají si to. Když však slabý přijde mezi samé supermany, když ti, kteří bojují s denodenními problémy a slabostmi, přijdou mezi těmi, kteří vypadají, jakoby žádné problémy neměli, jak se tam budou cítit? Mluvil jsem s jednou sestřičkou, která nechtěla chodit do sboru, protože se cítila smůtně a ve sboru přece musí být všichni radostní a štastní. Jaké je to vysvědčení pro církev?

Vyhlížím společenství zrádců, kteří o sobě ví, že denodenně zrazují. Že denodenne působí bolest. Bohu, svým blízkým, dalekým, ba dokonce sobě samému. Kteří se cítí jako zrádci, ví o tom, že jsou zrádci, a ví, že to není v pořádku a chtějí s tím v Božím Jménu bojovat. Jestli však přijdou takovíto zrádci mezi ty, kdo nikdy nezakopli, teda aspoň si to o sobě myslí, anebo chtějí působit tak, aby si to o nich mysleli druzí, jak mohou mezi nimi tito příchozí najít porozumění? Ha bratře, tys včera zakopl? Copak nevíš, že Kristus je vítěz, a přesto si zakopl? Pak nemůžeš být věřící, protože my, praví křesťané, v Kristově vítězství vítězíme i nad svými slabostmi a nemocemi... Ne.

Ježíš Kristus je (a také tak byl za svého života svými nepřáteli s pohrdáním nazýván) přítelem zrádců a slabochů. Je přítelem zrádců, kteří jsou zhrozeni a znechuceni sami sebou, kteří prosí o odpuštění a touží po změně, slabochů, kteří o vlastních silách nezvládají svůj život, kteří dokáží chtít dobré, ale vykonat již ne, slabochů, kteří si uvědomují, že jsa chromí potřebují berličku, kteří z plného srdce hledají Boha a touží mu odevzdávat v Kristu své životy, aby je On proměňoval. Je přítelem lidí, kteří se Mu plně odevzdávají jako Svému Spasiteli,  Panovníkovi, Králi a Vlastníkovi, byť jsou si vědomi svých zrad a slabostí, pro které je každé Jeho slovo Zákonem.

Poslušná, Věrná a Vděčná církev zrádců a slabochů. Byla by však takováto církev přitežlivá? Ne pro tento svět, neboť první musí Duch Svatý proměnit lidské srdce, znovuzrodit člověka, aby on toužil poddávat se Kristu. Je však takováto "chudá" církev přitažlivá pro samotné křesťany, kteří se zaštiťují jménem Ježíše Krista?

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře