Stručné učení o Večeři Páně

27. březen 2013 | 12.42 |

Charakteristika: Svátost Večeře Páně ustanovil Panovník Ježíš Kristus večer svého zatčení, kdy naposledy večeřel se svými učedníky. Při Večeři Páně přijímáme Tělo Páně, které se za nás láme na Golgotském kříži a krev Páně, která se za nás vylévá. Účastí na Tělu Páně se účastníme Oběti Panovníka Ježíše Krista, jedná se o tělo, které se v historickém  okamžiku Golgotského kříže obětuje za naše hříchy. Účastí na Krvi Páně přijímáme Věčný Život v Krvi Páně, který Ježíš Kristus přinesl od Otce. Večeře Páně je velkým darem Milosti Boží, jsou k němu zvání všichni příslušníci Božího Lidu - to jsou ti, kteří odevzdali Panovníkovi Ježíši Kristu svůj život ve křtu. Není to tedy nějaká naše zásluha, kterou se můžeme chlubit, je to Dar z Milosti Boží, který jsme si nijak a ničím nezasloužili, pouze jej v pokoře přijímáme. Není to Boží úplatek, kterým láká věřící do kostela, účast na Večeři Páně je skutek vyvěrající z Víry v Krista, z důvěry Kristu a z věrnosti Kristu.

Poznámka 1: Slovo "Památka", které použil Ježíš, v kulturním kontextu znamená Zpřítomnění. Při Večeře Páně se stáváme přímými účastníky Golgotského děje. To neznamená, že by se oběť Panovníka Ježíše opakovala, anebo, že by Panovník Ježíš stále ještě visel na Golgotském kříži. Nikoliv. Avšak obět Panovníka Ježíše Krista, i když se udála v konkrétní historické době na konkrétním místě, je obětí nadčasovou. Spolu s bratry a sestrami všech věku se při Večeři Páně ocitáme před Golgotským křížem v okamžiku Kristovi Smrti. Jedná se o účast na Jednom Jedinném Chlebu, Pravém Chlebu  společným všem křesťanům všech dob na všech místech - t.j. Účast na Jediném Tělu Pána Ježíše Krista a na Jeho Krvi.

Poznámka 2: Milost Daru Svátosti Večeři Páně se přijímá vírou, důvěrou, věrností - v Jeho Smrt, Vzkříšení, v Jeho Zaslíbení, v Poslušnosti Jeho Příkazu. Účast na Večeři Páně není podmínkou spasení, křesťan může například zemřít dříve, než Večeři přijme, ale má li křesťan možnost přijímat a bez oprávněné příčiny ji odmítne, pak odmítne samotnou Kristovu oběť, neboť začíná žit v neposlušnosti Kristu, v nevěrnosti Kristu, nedůvěře Kristu a tím také v nevěře Kristu.

Poznámka 3: Jsme voláni k tomu, abychom k Večeři Páně přistupovali s vědomím Jejího Významu.

Poznámka 4: Večeře Páně nám není dána proto, aby nás usvědčovala a soudila, naopak, abychom skrze ní přijímali účast na Odpuštění Hříchu. Otázka před Večeři Páně, kdy se křesťan sám sebe zkoumá, nemá znít: Nezhřešil jsem, čistě náhodou, od posledního přijímání? Má znít: Jaký je můj postoj k mému hříchu? Považuji jej za něco normálního, jsem s ním v pohodě? Anebo jsem zhnusen vlastním hříchem, není to normální, chci s ním v moci Ducha bojovat, i když padám a zakopávám. Je hřích pro nás přátelský živel, ve kterém si lebedíme jako plavec ve vodě, anebo živel nepřátelský, který nás chce zničit, utopit, tak, jako voda neplavce? Zpadnout a zakopnout může každý.

Důležité však je vstát a jít v Kristově Milosti cestou pokání dále.

Poznámka 5: Soudit ty, kteří přijímají, mají právě pouze jenom ti, kteří přijímají, ne ti, kdo vysluhují.  Každý má sám sebe zkoumat, když přistupuje ke Kristovu kříži.

Poznámka 6: Večeře Páně by se měla přijímat pouze v Duchu Svatém. To znamená v postoji, který dává Duch Svatý, v postoji poddanosti Kristu, v postoji pokání, v postoji poslušnosti Božímu Zákonu, v řádu, který ustanovil Duch Svatý.

Starozákonní pozadí 1: Starozákonní pozadí tvoří pesachova večeře, která vychází z události židovských velikonoc: Vyjítí z Egypta. Desátá Boží rána v Egyptě zasáhla všechny prvorozené zástupně za všechny obyvatele. Aby Anděl Soudu neodsoudil také příslušníky Božího lidu, měli oni obětovat Velikonočního Beránka za své viny, sníst jeho maso a jeho krví potřít veřeje domu. Tyto události si židé připomínali / připomínají každý rok po všechny generace, kdy se stávají přímými účastníky pesachového děje. Pesach není příběh jejich otců, je to jejich příběh.

Starozákonní pozadí 2: V Kristu jsou naplněny veškeré oběti, které přikazoval Starý Zákon. V pozadí Večeře Páně jsou tedy i starozákonní nařízení a přikázání obětního řádu. Při starozákonních obětech bylo zakázáno pít krev oběti, protože v ní byl Její Život a Její život patří Bohu - oběť se tedy nechala vykrvácet, aby její maso nebylo "krví oživeno.". Kristus však přišel právě proto, aby svůj Věčný Život předal Lidem jako Dar z Milosti Boží. Proto se u Večeře Páně přijímá vedle Vykrváceného Těla Páně také Jeho Krev.

Poznámka 7: Zde se nejedná o kanibalismus, neboť člověk nepojídá člověka. Zde člověk má účast ne na oběti lidské, člověka, ale na Oběti Boha, Božího Syna. Křesťan přijímá tělo Boží, tělo Syna Božího, ne tělo "pouhého" člověka.

Kulturní pozadí: Poslední Večeře Páně nese rysy pohřební hostiny.

Obrazné přirovnání: Večeře Páně je podobna stahování sdílených dat z nějakého internetového webového serveru. Ty data jsou na tom serveru pořád, pro všechny generace, pro všechny uživatele, ti se k webu připojují v nejrůznější dobu. Stahují si, zpřítomňují si data, ze kterých mají prospěch, která však Nadčasově jsou stále nevyčerpatelně k dispozici.

Vážený čtenáři, vítám Vás u nového seriálu blogu Bohu a Světu, který se snaží co nejstručněji a nejjednodušeji vysvětlit a charakterizovat základní pojmy a učení křesťanské víry tak, jak jim z Bible Svaté rozumí autor tohoto blogu.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář