MP3: Boj o víru v těžkých obdobích lidského života

30. listopad 2012 | 11.27 |

Záznam z bliblické hodiny, čtvrtek 29.11.2012, CB Havířov: http://bbb.quokam.sweb.cz/Boj_o_viru.mp3

Biblický text:

13Viděl jsem, že také to je moudrost pod sluncem, a byla pro mě velká: 14Bylo malé město a v něm málo mužů. Přitáhl k němu velký král, obklíčil je a postavil proti němu velké obléhací věže. 15Nacházel se v něm nuzný moudrý muž a ten by to město zachránil svou moudrostí. Nikdo si však na onoho nuzného muže nevzpomněl. 16Tu jsem řekl: Lepší je moudrost než udatnost; avšak moudrostí nuzného se opovrhuje a jeho slova nejsou slyšena. 17Slova moudrých v klidu vyslechnutá jsou lepší než křik toho, kdo vládne nad hlupáky. 18Moudrost je lepší než válečné zbraně; jediný hříšník však zničí mnoho dobrého. Z knihy Kazatel, 9. kapitola, od 13 verše...

Job - Život v obleženém městě:
19. kapitola: 1Nato Jób odpověděl. Řekl: 2Jak dlouho chcete skličovat mou duši a deptat mě výroky? 3Už podesáté mě takhle vystavujete hanbě. Nestydíte se ke mně chovat drze. 4A kdybych se snad opravdu mýlil, můj omyl zůstane na mně. 5Jestliže se opravdu nade mě budete povyšovat a posuzovat mě podle mé potupy, 6vězte tedy, že mi Bůh ukřivdil a obklopil mě svou loveckou sítí. 7Hle, úpěnlivě volám: Násilí, ale nedočkám se odpovědi; křičím o pomoc, ale není právo. 8Zazdil mou cestu, takže neprojdu; uvede temnotu na mé stezky. 9Svlékl ze mě mou slávu a z hlavy mi sundal korunu. 10Zbořil mě ze všech stran, až jsem zašel; mou naději vyvrátil jako strom. 11Rozpálil proti mně svůj hněv a považoval mě za jednoho ze svých protivníků. 12Jeho loupežné hordy společně přitáhly, navršily proti mně svou cestu a utábořily se kolem mého stanu. 13Vzdálil ode mne mé bratry, zcela se mi odcizili moji známí. 14Mí příbuzní mě zanechali, zapomněli na mě moji přátelé. 15Příchozí v mém domě i mé služebnice mě považují za cizího, stal jsem se cizincem v jejich očích. 16Zavolal jsem na svého otroka, ale neodpovídá; musím ho prosit o smilování vlastními ústy.

17Můj dech se mé ženě zhnusil, začal jsem páchnout synům svého lůna. 18Zavrhli mě i malí hoši; když vstanu, mluví proti mně. 19Opovrhli mnou všichni mí důvěrníci a ti, které jsem miloval, se obrátili proti mně. 20Kost mi přilnula ke kůži a k masu, vyvázl jsem jen s kůží kolem zubů. 21Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy, moji přátelé, protože mě zasáhla Boží ruka. 22Proč mě pronásledujete jako Bůh a nemůžete se nasytit mého masa? 23Kéž se tedy stane, že by mé výroky byly zapsány, kéž by byly vyryty do knihy, 24vytesány natrvalo do skály železným rydlem a olovem. 25Ale já vím, že můj vykupitel žije a nakonec se postaví nad prachem. 26A poté, co tihle sedřeli mou kůži, bez svého těla uvidím Boha.

27. kapitola: A Jób pokračoval v pronášení své promluvy. Řekl: 2Jakože živ je Bůh, on, který mi odňal právo, Všemohoucí, který způsobil mé duši hořkost: 3Dokud je všechen můj dech ve mně a duch Boží v mém chřípí, 4mé rty nepromluví zvrácenost a můj jazyk nebude přemítat o záludnosti. 5Ať je to ode mne vzdáleno, abych vás prohlásil za spravedlivé. Dokud nevydechnu naposled, neodložím svou bezúhonnost. 6Držím se své spravedlnosti a neopustím ji. Mé srdce mě nebude hanobit za mé dny.

13. kapitola: 1Inu, mé oko vše vidělo, mé ucho slyšelo a porozumělo tomu. 2Ve srovnání s vaším poznáním jsem také já obeznámen; nejsem zpozdilejší než vy. 3Já však promluvím se Všemohoucím a budu chtít od Boha rozsoudit. 4Vy šíříte klam, ano všichni jste lékaři k ničemu. 5Kéž se stane, že nadobro zmlknete, to ať je vaší moudrostí. 6Slyšte přece mou stížnost, věnujte pozornost námitkám mých rtů. 7Cožpak budete kvůli Bohu prohlašovat zvrácenost, budete kvůli němu prohlašovat záludnost? 8Budete mu snad nadržovat, pokud za Boha povedete při? 9Bude to snad dobré, až vás prověří, jestliže ho chcete podvádět, jako se podvádí člověk? 10Přísně vás pokárá, pokud budete tajně nadržovat. 11Což vás neohromí jeho vznešenost a nepadne na vás strach z něj? 12Vaše vzpomínky jsou pořekadla z popela, vaše obranné valy jsou jako valy z hlíny. 13Mlčte a nechte mě být, ať mohu promluvit já, ať na mě přijde cokoliv. 14Proč mám nést své maso ve svých zubech a svůj život brát do svých rukou? 15Jestli mě skolí, budu v něho skládat naději; pouze nechám rozsoudit v jeho přítomnosti své cesty. 16I to je mi ke spáse, neboť bezbožný před jeho tvář nepřijde. 17Poslouchejte bedlivě mé slovo a můj výrok ať pronikne do vašich uší. 18Hle, nyní jsem se připravil na soud; vím, že já budu v právu. 19Kdo to se mnou chce vést při? Vždyť bych teď umlkl a vydechl naposled. 20Jen dvě věci se mnou nedělej; tehdy se před tebou nebudu muset skrývat: 21Svou ruku ode mě vzdal a hrůza z tebe ať mě neděsí. 22Pak volej a já odpovím, anebo budu mluvit já a ty mi odpověz. 23Kolik mám zvráceností a hříchů? Dej mi poznat mé přestoupení a můj hřích. 24Proč chceš skrývat svou tvář a považovat mě za svého nepřítele? 25Cožpak chceš strašit odváté listí a pronásledovat vyschlou plevu? 26Vždyť si o mně zapisuješ trpké věci a dáváš mi zakusit důsledky zvráceností mého mládí. 27Vkládáš mé nohy do klády a střežíš všechny mé stezky. Do mých stop si vyryješ značky. 28A on zchřadne jako hniloba; jako roucho rozežrané moly.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář