Restituce a středověk

16. listopad 2012 | 21.03 |
› 

Přibližně tisíc let zde, nejenom v této zemi, vládl zločinný režim, který snese srovnání i s komunismem. Tisíc let feudalismu a raného kapitalismu, tisíc let nevolnictví, robot, šestnáctihodinových šicht bez žádného sociálního zabezpečení. Těchto tisíc let pomáhala křesťanská církev budovat, dávala ji ideovou oporu. Otázka zní: Jak jsme se my, křesťané, vyrovnali s touto naší historií? Jak jsme za ní odškodnili tuto společnost? Jaké jsme nesli pokání?

Ať už jsme činili jakékoliv pokání, ať už jsme se v rozhovorech s našimi nevěřícími přáteli omlouvali a prosili za odpuštění, toto vše se rozplyne jako pára nad hrncem, jestliže přijmeme církevní restituce a zvlášť mnohamiliardové kompenzace.  Protože majetek, o krerým mluvíme, má z naprosté většiny svůj původ v tomto zločinném režimu. Otázku legitimity vraceného majetku zákonodarci taktně přešli. Když je přijmeme, popřeme vlastní hříšnost, neboť tím dáme najevo, že jsme hodni toto odškodnění přijmout - že jsme pouze oběti toku dějin a ne jejich zpoluzodpovědní spolutvůrci. Ale dějiny, ani našeho národa, nezačaly rokem 1948.Roku 1948 předcházela tisíciletá historie plná zneužívání, utlačování, křivd a nespravedlností, otročiny a nevolnictví, kterou jsme vytvářeli a podpírali i my, křesťané. My, protestanté, se nemůžeme utěšovat, že to né my, ale ti "zlí katolíci", protože jednak  odškodnění jde hlavně z katolického majetku, a jednak my, protestanté, jsme v této otázce "bez dvou za dvacet" . V otázce restitucí jsou všechny zainteresované církve na jedné lodi: Nemůžeme přece říci, že jeden se plaví na jednu stranu, druhý pluje jinde, když sama ta loď má pouze jeden směr.

Když čtu některé diskuziních příspěků některých mých spolubratří (nejenom) o restitucích, občas mívám pocit, že někteří křesťané pokládají středověk za skoro království nebeské na tomto světě. Ale například stará Jednota bratrská v patnáctém století vznikla na základě právě odmítnutí spojování feudální ideologie s křesťanskou zvěstí. Pravda, toto odmítnutí se pak postupem doby oslabovalo, až Bůh rozehnal Jednotu do všech koutů tehdejšího světa.  Avšak přijetím kompenzací bychom se od tohoto kroku našich otců ve víře dostancovali úplně a naopak, legitmizovali bychom jednání středověké (nejenom) ŘKC.

Jestliže restituce jsou plodem ekumenismu, pak jsou plodem ekumenismu stojícího na špatných základech vedoucí špatným směrem. Jedná se o přijímání evangelia v pochopení ŘKC (viz předchozí článek), jedná se o legitmizaci středověké organizace, kterou tehdy neovládal duch Kristův, ale duch Antikristův.

Tento článek se mi nepíše lehce, neboť jsem jednak příznivcem ekumenických snah, jednak znám v ŘKC řadu lidí, kterých si opravdu vážím. Když hovořím o ducha Antikristova ovládajícího papežský úřad, hovořím vždy zásadně pouze o středověké ŘKC. Tyto restituce však znamenají i restituci ducha Antikristova, jedná se o ekumenismus nestojící na pokání obou stran, kdy by na jedné straně protestanté uznávali hříšnost a tělesnost rozdělení církve na tisíce nejrůznějších církviček a kdy na straně druhé by zase římští katolíci plně uznali antikristismus své středověké historie. na tomto oboustraně pravdivém pohledu na historii a současnost, na vzájemném respektu a uznání ve vzájemné pokoře a vědomí vlastních vin, na tom všem musíme postavit opravdovou Jednotu křesťanů, bez vzájemného pokání to nejde. Ekumenismus těchto církevních restitucí však nevede k Jednotě těla Kristova, ale k resistuci těla antikristova.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář