Nebezpečí pasivity a zformalizované víry...

9. říjen 2012 | 22.04 |

Podívejme se podrobněji na ještě jeden příběh z Jákobova života. Je popsán v knize Genesis, ve 34. a 35 kapitole. (Celá citace na konci článku). Stalo se to, když Jákob se svoji rodinou stanoval u města – jak se teď tak dívám, to město zde není pojmenováno, pokud ovšem nenese stejné jméno, jako syn zdejšího panovníka: Šékem. Šékem při jedné příležitosti spatřil Jákobovu dceru Dínu, unesl ji a spal s ním. Bible nazývá jeho skutek "znásilněním," ale asi nešlo o znásilnění v našem slova smyslu. O pár veršů dále čteme, že Šékem po tomto aktu mluvil "k jejímu srdci." Tuto informaci buď můžeme odbýt s tím, že se jedná o hebrejský idiom vyjadřující laskavost řeči, anebo ji můžeme uchopit doslova. Šékem začal milovat Dínu a hovořil k jejímu srdci – myslím si, že by nemohl hovořit k jejímu srdci, kdyby ji znásilnil tak, jak chápeme tento termín dnes. Myslím si, že se jednalo o něco, co je běžné v dnešní současné, sekularizované, společnosti: Předmanželský sex. Když spolu dva mladí zamilovaní lidé, teenageři, chodí, tak se často stává, když kluk chce "to" a zatlačí na dívku, tak se dívka podvolí, protože nechce ztratit jeho lásku. Jedná se sice o akt, který není nedobrovolný, nebo násilím vynucený, přesto si myslím, že jej Bible zde nazývá jeho pravým jménem: Znásilnění.

Šékem asi zpočátku nebyl k Díně upřímný, ale po tomto společném večeru se jeho postoj k ní mění. Genesis popisuje, že Šékem přilnul k Díne "celou duší" - tj. již se nejednalo o tělesnou přitažlivost, jako na počátku, Šékem se Dínu zamiluje celou svou osobností, celým svým srdcem, celým svým životem. A tak požádá skrze svého otce o Díninu ruku Jákoba a jeho syny.

Jákob zde, zcela překvapivě, přechází do naprosté pasivity a nechává svým synům volné pole k působnosti. To, co Šékemův otec nabízí, je mnohem více, než jeden sňatek. Nabízí naprosté sjednocení Jákobova rodu a Šékémova města v jeden národ. Zde si připomeňme větu apoštola Pavla: Nedejte se zapřáhnout do cizího jha spolu s nevěřícími! 2Kor 6,14. To, co však Jákobovi synové roztočí, nám může sloužit snad jen jako negativní příklad toho, jak nemá vypadat evangelizace.

Za prvé si všimněme, že Jákobovi synové jednají "lstivě." Nejsou upřímní. Naoko souhlasí se svatbou Díny a Šékema a se sjednocením dvou národů do jednoho lidu, pod podmínkou, že se všichni mužtí obyvatelé města obřežou. Ani zmínka však o tom, co obřízka vlastně znamená. Vymlouvají se pouze na to, že pro ně je potupa, aby dali svou sestru za manželku "neobřezanému." Nic více neříkají. Zůstávají na povrchu, na vnějším znamení. Nic nevysvětlují. Nevysvětlují, že obřízka je vnějším znamením smlouvy Hospodina s jejich praotcem Abrahamem. Že přijmout obřízku znamená podrobit se Hospodinu jako svému Bohu, jako svému králi. Ne. Jim nejde o ty obyvatele, jim nejde o záchranu jejich životů, právě naopak, nabízejí své náboženství ve formalizované podobě ne proto, aby těmto lidem přineslo spásu, ale pouze proto, aby je mohli povraždit a vykrást. Vidíme zde ruku toho Zlého: Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a ničil! Jan10,10. A víme, že podobného pokušení (nabídnout "ovečkám" formální křesťanství, aby je mohly vysávat, vykořisťovat, vykrádat je a fyzicky, duševně i duchovně je hubit) v historii nebyla prosta ani křesťanská církev.

A Jákob? Stále pasivní. Vidí, jak jeho synové předávají pouhý vnější plášť jeho víry, možná vidí i to, že nejednají upřímně, ale lstivě, přesto mlčí. Nezasahuje. Osobně mi to připomíná známe citáty typu: "Aby zlo mohlo ovládnout společnost, stačí, když ti dobří zůstanou zticha, pasivní." Německý evangelický kněz Martin Niemöller řekl (nebo napsal?): Když přišli pro Židy, mlčel jsem, protože nejsem Žid. Když přišli pro komunisty, mlčel jsem, protože nejsem komunista. Když přišli pro odboráře, mlčel jsem, protože nejsem odborář. Když přišli pro homosexuály, mlčel jsem, protože nejsem homosexuál ... A pak přišli pro mne a nebylo nikoho, kdo by se mne zastal...

Jákob dal svým synům prostor a oni jej využili podle svých záměrů: Celé město vyplenili, povraždili, vypálili. A jak zareagoval potom? Uvalili jste na mne zkázu, když jste mne zošklivili u obyvatel země, u Kenaanců a Perizejců. Nás je malý počet. Shromáždí-li se proti mně a pobijí-li mne, budu vyhlazen já i můj dům. (Gn 34,30). Opět. Slyšíme pouze Jákobovo já, já, já. Ani slovo o duchovním rozměru jejich činu. Že vlastně zneužili Boží smlouvu pro své tělesné zájmy. Synové se odvolávali na zacházení s Dínou, ale o tu jim vůbec nešlo. Dína pravděpodobně, jak můžeme číst tento příběh, byla u Šékema šťastna, vždyť přece on dovedl "hovořit k jejímu srdci." Nešlo jim o Dínu, šlo jim o vlastní sebeobohacení.

Až musel opět zasáhnout Bůh. Říká Jákobovi: Vrať se do Bét-elu a tam si vzpomeň, jak a proč jsi utíkal od svého bratra Ezaua (Gn 35,1). Opět vede Jákoba k pokání. K tomu, aby si rozpoměl na svůj útěk před Ezauem a na to, co mu předcházelo: Stejně jako on před léty si lživě volal Hospodina za svědka svého podvodu, tak teď zneužili jméno Hospodinovo zase jeho synové. Opět, požehnání, které ukradl Bohu, se osobně pro něho samotného změnilo v prokletí. Jákob je volán, aby se vrátil ke svým počátkům, kořenům, aby je uviděl v Novém světle, aby si z nich vzal své poučení, aby z nich činil pokání.

1Dína, dcera Ley, kterou porodila Jákobovi, si vyšla, aby se podívala na dcery té země. 2Uviděl ji Šekem, syn Chivejce Chamóra, knížete té země, zmocnil se jí, ležel s ní a znásilnil ji. 3Přilnul svou duší k Díně, dceři Jákobově. Miloval tu dívku a mluvil k jejímu srdci. 4A svému otci Chamórovi Šekem řekl: Vezmi mi toto děvče za ženu. 5Když Jákob uslyšel, že Šekem poskvrnil jeho dceru Dínu, jeho synové byli s jeho dobytkem na poli. Jákob mlčel až do jejich příchodu. 6Šekemův otec Chamór vyšel k Jákobovi, aby s ním promluvil. 7Synové Jákobovi přišli z pole, jakmile o tom uslyšeli. Ti muži byli hluboce zarmouceni a vzpláli velikým hněvem. Vždyť spáchal hanebnost v Izraeli, když ležel s dcerou Jákobovou. To se nemělo stát. 8Chamór s nimi mluvil takto: Můj syn Šekem přilnul celou duší k vaší dceři. Dejte mu ji, prosím, za ženu. 9A spřízněte se s námi; své dcery dávejte nám a berte si naše dcery. 10Zůstaňte u nás. Celá země je před vámi: Pobývejte v ní, procházejte jí a natrvalo se v ní usaďte. 11A Šekem řekl jejímu otci a jejím bratrům: Kéž naleznu milost ve vašich očích! A co mi řeknete, to vám dám. 12Stanovte mi jakkoli vysoké odstupné a dar. Dám, cokoli mi řeknete, jen mi dejte tu dívku za ženu! 13Jákobovi synové však na to Šekemovi a jeho otci Chamórovi odpověděli lstivě, protože poskvrnil jejich sestru Dínu. 14Řekli jim: Nemůžeme udělat takovou věc, abychom svou sestru dali někomu, kdo není obřezán, protože pro nás to je potupa. 15Jen tak budeme s vámi souhlasit, když budete jako my tím, že každý mužského pohlaví bude u vás obřezán. 16Pak vám budeme dávat své dcery a budeme si brát vaše dcery, zůstaneme u vás a staneme se jedním lidem. 17A jestli nás neuposlechnete a neobřežete se, vezmeme svou dceru a půjdeme. 18Jejich slova se Chamórovi a Chamórovu synu Šekemovi líbila. 19Mládenec neváhal a vykonal tu věc, protože měl zalíbení v Jákobově dceři. Byl nejváženější z celého otcovského domu. 20Chamór a jeho syn Šekem přišli do brány svého města a promluvili k mužům města: 21Tito muži jsou vůči nám přátelští. Ať pobývají v zemi a procházejí jí, vždyť země je před nimi dosti rozlehlá. Jejich dcery si budeme brát za ženy a své dcery budeme dávat jim. 22Ale jen tak budou s námi ti muži souhlasit, aby zůstali u nás a abychom se stali jedním lidem, když každý mužského pohlaví u nás bude obřezán, tak jako jsou obřezáni oni. 23Jejich stáda, jejich zboží a všechen jejich dobytek, což to nebude naše? Jen s nimi souhlasme a zůstanou u nás. 24A všichni, kdo vycházeli do brány jeho města, uposlechli Chamóra a jeho syna Šekema. Všichni mužského pohlaví se dali obřezat, všichni, kdo vycházeli do brány jeho města. 25Třetího dne pak, když měli bolesti, vzali dva Jákobovi synové, Šimeón a Lévi, bratři Díny, každý svůj meč, přišli do města, které se cítilo bezpečně, a povraždili všechny mužského pohlaví. 26Také Chamóra a jeho syna Šekema zabili ostřím meče, vzali z Šekemova domu Dínu a odešli. 27Jákobovi synové přišli na pobité a vyplenili to město, kde poskvrnili jejich sestru. 28Pobrali jejich brav, skot i jejich osly, co bylo ve městě i co bylo na poli. 29Zajali a ukořistili všechen jejich majetek, všechny malé děti a ženy, všechno, co bylo v domě. 30Jákob řekl Šimeónovi a Lévimu: Uvalili jste na mne zkázu, když jste mne zošklivili u obyvatel země, u Kenaanců a Perizejců. Nás je malý počet. Shromáždí-li se proti mně a pobijí-li mne, budu vyhlazen já i můj dům. 31Oni však odpověděli: Cožpak směl jednat s naší sestrou jako s nevěstkou? 1I řekl Bůh Jákobovi: Vstaň, vystup do Bét-elu a usaď se tam. Postav tam oltář Bohu, který se ti ukázal, když jsi utíkal před svým bratrem Ezauem. 2Jákob tedy řekl svému domu i všem, kteří byli s ním: Odstraňte ze svého středu cizí bohy, očistěte se a změňte svůj oděv, 3vstaňme a vystupme do Bét-elu. Tam udělám oltář Bohu, který mi odpověděl ve dni mého soužení a byl se mnou na cestě, kterou jsem šel.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 5 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář