Znáte poradnu, která zná odpověď na každou otázku? Zapamatujte si www.poradte.cz Určitě se vám bude hodit.
Mýty pr. volby: Slabý prezident a zrazený Zeman...

Mýty pr. volby: Slabý prezident a zrazený Zeman...

7. srpen 2012 | 10.05 |

V souvislosti s volbou prezidenta se vyrojilo několik mýtů, ke kterým bych se rád vyjádřil. Prezident prý u nás není významná funkce, spíše reprezentativní než politická, nemá mnoho pravomocí. Není to až tak pravda.

V našem systému je funkce prezidenta klíčová, zejména v období po volbách mezi jmenování vlády. Vzpomeňme na rok 1998, kdy si pan Havel v podstatě "vyvzdoroval" opoziční smlouvu, bez které odmítl jmenovat vítěze voleb Miloše Zemana premiérem. Anebo vzpomeňme na volby v roce 2010: Tam prezident Klaus zcela automaticky přeskočil předsedu strany vítěze voleb - i když pravda, měl to ulehčeno tím, že tento předseda svou rezignací v podstatě uznal svoji porážku a ostatní relevantní strany hlasitě reflektovali, že s ČSSD do koalice nepůjdou.  Avšak i v dalším období prezident Klaus v nekonečné řadě koaličních krizích se ukazoval jako hlavní hráč. Na jaře roku 2011 se dokonce "vzepřel" premiérovi a odmítl odvolat tři ministry za Věci veřejné a dotlačil premiéra k tomu, aby (ani ne poprvé, ani ne naposled) vzal své slovo zpět a s Věcmi veřejnými se domluvil. Nedá se výslovně říci, že by v těchto případech pan prezident překročil své pravomoce, stál sice na hraně. ale pravděpodobně ne za hranou. Dokázal, že je silnou osobností, klíčovým hráčem a že prezident v České republice není pouze "kladačem věnců."

Druhý mýtus praví, že ČSSD, hlavně Špidlovsko - Grossovské vedení,  zařízla Zemana při prezidentské volbě v roce 2003. Bylo to však přesně naopak. Pan Zeman zařízl vlastní stranu a od té chvíle ji pouze systematicky škodil. Vezměme si to popořádku. Před volbama v roce 2002 zcela jasnými slovy prohlásil, že nadobro odchází z politiky na Vysočinu. Pamatuji si, že v jedné debatě doslova prohlásil, že novináři si budou na Vysočinu jezdit ptát i jeho rakvi, jestli se vrátí do politiky a že on vždy bude jasně říkat, že do politiky se nevrátí. Jestli se neměli tato slova stát pohým předvolebním prázdným klamem, jak přilákat voliče nespokojené s opoziční smlouvou, musel na nich tehdejší pan předseda Špidla prostě trvat. Už tento Zemanem nepřirozeně navozený stav, kdy prohlásil, že odchází z politiky, a při tom "ve svém křídle" živil "naděje", že přesto bude kandidovat, byl pro ČSSD smrtelný. Jeho obdivovatelé totiž začali tvrdě tlačit, aby i přes zmíněné prohlášení Zemana ČSSD kandidovala na prezidenta, čímž by však zcela popřela svou tehdejší předvolební kampaň. I v této situaci Zeman jedna nemoudře, které místo jansého slova: Ano, budu kandidovat, ne nebudu, si kladl požadavky, které ještě více rozdrobily soc dem: Musí být vnitrostranické referendum a on sám, i když referendum vyhraje, nastoupí až v druhé volbě prezidetna. Vyvzdoroval si referendum, jehož výsledkům se stejně dopředu nemínil podřídit (i když vyhraju, stejně nebudu kandidovat) a nastolil situaci, že aby mohl kandidovat, museli jeho příznivci podříznou kandidáta ČSSD v první volbě - tímto beránkem se stal pan Bureš.

Pan Bureš v první volbě dokazatelne nedostal všechny hlasy poslanců ČSSD, volila ho, pokud si dobře pamatuji, pouhá polovina tehdejšího poslaneckého klubu. A až pak nastoupil jako DEX machina, pan Zeman - a na rozdíl do Bureše dostal v tajné volbě více hlasů, než kolik má ČSSD členů poslanecho klubu. Věru, Zeman nemá tehdejšímu vedení co zazlívat, nebyla to tehdejší ČSSD,   kdo zařízl Zemana, byl to Zeman, kdo svými neštastnými kroky podřezal větev pod svou stranou a tím i pod svou vlastní kandidaturou.

Tím, jak se tehdy Zeman zachoval ke své straně, jak uraženě utekl z hradu a jak pak vedl válku proti ní, tím se pro mě osobně stává pan Zeman nevolitelným ani v prvním, ani v druhém kole. Kandidáti na prezidenta totiž nenabízí pouze své volební programy, ale i svou osobnost, své mravní hodnoty. Tyto onehdy pan Zeman odhalil ve své nohotě a nevšiml jsem si, že by od té doby "činil pokání", změnil svůj náhled a postoj k tehdejší situaci. Nikde jsem neviděl, že by se omluvil ČSSD za své jednání k ní.

Avšak koho volit? Pro mne osobně jsou dále nevolitelní lidé mající dvojí občanství - pokud se nepletu pan Švejnar a Schwarzenberg, oba jsou po vítce pravicobého smýšlení. Osobně nechápu, co ČSSD na Švejnarovi kdy viděla, že ho podporovala jak v minulé, tak koketovala s myšlenkou ho podpořit v té současné volbě. Paní Bobošíková a pan Cibulka jsou stálicí českých voleb, až už se volí cokoliv. Pana Dlouhého označil můj dědeček "in law" za svého "úhlavního přítele," jeho článek o panu Dlouhém a o panu Fischerovi také stojí za přečtení: http://www.blisty.cz/art/64277.html.

Líbil by se mi pan Karas, ale ten kandiduje proti své vlastní politické straně - což je známkou neloajality. Tak kdo další? Osobně jsem nabídkou kandidátů zklamán. Pan Dientsbier je mediálně méně známý, promiňte mi ten výraz: Greenhorn, tudíž nečitelný. Paní Roithová zase podpořila paní Bradáčovou, která ve mne svou "akcí  Rath" nevzbuzuje důvěru,  na pražské státní zastupitelství. Těžko vybírat - snad se nějaký kandidát ještě objeví.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář