O bohatství, chudobě a o lásce k bližnímu

10. listopad 2009 | 21.42 |

O bohatství, chudobě a o lásce k bližnímu
=========================================

Každý živočich miluje sobě podobného
a každý člověk svého bližního.
Všechno tvorstvo se sdružuje podle svého druhu
a člověk přilne k sobě rovnému.

Jak může být vlk ve spolku s beránkem?
Stejně tak je tomu s hříšníkem a zbožným.
Jak může být mír mezi hyenou a psem?
A jak mohou žít spolu v míru bohatý a chudý?

V pustině jsou kořistí lvů divocí osli
a podobně pastvou boháčů jsou chudáci.
Pyšný si oškliví poníženost
a stejně tak si boháč oškliví chudáka.

Když zakolísá bohatý, najde podporu u přátel,
upadne-li ubožák, přátelé ho ještě odkopnou.
Když boháč zavrávorá, podepře ho mnoho pomocníků,
a když prořekne, co nemá říkat, ospravedlní ho.
Když však chudý zavrávorá, ještě ho napadnou,
a když mluví rozumně, nepopřejí mu sluchu.

Boháč jen promluví, a všichni hned zmlknou,
a co řekne, vynášejí až do nebe.
Chudák promluví, a už se ptají:
"Co je to za člověka?"
A když zakopne, ještě ho postrčí.

Bohatství je dobré,
pokud na něm nelpí hřích,
a chudoba je špatná
jen v ústech svévolníků.


Z knihy Ješuy Sirachovce, 13 Kapitola.


Tento citát si vyžaduje ode mne malou poznámku. Při studiu Sírachovce musíme mít na mysli přinejmenším dvě skutečnosti: Jednak fakt, že se nejedná o kanonickou knihu. Je v ní plno moudrosti, autor evidentně žil v blízkosti Hospodina a číst ji je stejně užitečné, jako číst jinou křesťanskou literaturu, od pana Joshuy Harrise počínaje, přes pana Warrena až řekněme k C.S. Lewise. Ale není to kanonická kniha, uznaná mou církví, denonimací, které jsem členem. (Bratři katolíci mají k této knize jiný postoj.) Druhý fakt, který musíme mít na mysli, je ten, že pisatel žije v době Starého Zákona. Židé této doby měly být obrazem Boží Spravedlnosti. Oko za oko, zub za zub, za odpovídající zločin odpovídající trest. Toto je patrné i v části od 11,12 kapitoly, kterou jsme přeskočili.

Proto se zde nekryje význam slova "bližní" tak, jak je chápáno třeba Ježíšem Kristem. Zde Ješua Sírachovec tento pojem používá ve smyslu "podobný." Mně blízký člověk je mi i v mnohém podobný, já se mohu připodobnět k němu, anebo on ke mně. Vrána k vráně sedá, říkává se, a v tomto případě je vrána bližním vrány. Ješua zde i kritizuje ten fakt, že jako lidé se máme tendenci připodobňovat ke členům své sociální skupiny a třídy. Sparťan ke spraťanům, baníkovec k baníkovcům, chudý k chudým, bohatý k bohatým. A tento stav vede k přirozenému nepřátelství vůči členům jiného "stáda."

Komu se však máme připodobňovat podle Ježíše Krista?
Zákoník se však chtěl ospravedlnit, a proto Ježíšovi řekl: "A kdo je můj bližní?" Ježíš mu odpověděl: "Jeden člověk šel z Jeruzaléma do Jericha a padl do rukou lupičů; ti jej obrali, zbili a nechali tam ležet polomrtvého.

Náhodou šel tou cestou jeden kněz, ale když ho uviděl, vyhnul se mu. A stejně se mu vyhnul i levita, když přišel k tomu místu a uviděl ho. Ale když jeden Samařan na své cestě přišel k tomu místu a uviděl ho, byl pohnut soucitem; přistoupil k němu, ošetřil jeho rány olejem a vínem a obvázal mu je, posadil jej na svého mezka, zavezl do hostince a tam se o něj staral. Druhého dne dal hostinskému dva denáry a řekl: ‚Postarej se o něj, a bude-li tě to stát víc, já ti to zaplatím, až se budu vracet.‘ Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?" Zákoník odpověděl: "Ten, který mu prokázal milosrdenství." Ježíš mu řekl: "Jdi a jednej také tak." Z Lukášova evangelia, 10. kapitoly.

My se často ztotožňujeme s hrdiny. S těmi, kdo jsou na vrcholu slávy, se slavnými sportovci, znamými zpěváky, herci. A ty milujeme. Ty oslavujeme a hýčkáme je. Nemáme problém milovat toho, kdo je nám sympatický, kdo je naším vzorem, kdo v něčem vyniká, kněží a levité dneška. Ale Ježíš zde ve vyprávěném příběhu praví: Jsi bližním tomu, kdo potřebuje tvoji pomoc. Kdo je oloupen, zubožen, nechaný osudu na pospas. S ním se ztotožni. Protože on, to jsi ty. Ty  nestojíš celebritám za to, aby se s tebou obtěžovali, aby se s tebou zahazovali a mazali si svůj vzácný šat. Oni ani nemohou všechny znát a všem pomoci. To jenom Samařan, rozuměj, skupina obyvatelstva tehdejší doby, která je pohrdána obdobně jako Rómové dneška, jenom pohrdaný, prokletý, špinavý, otrhaný,  tomu stojíš za to, aby se zastavil a pomohl ti. Jenom ten, kdo sám cítí svou ubohost, může pomoci ubohým.

Ani my se nedívejme po hvězdách, dívejme se kolem sebe. Možná teď leží v bahně člověk, který je právě nám bližní, se kterým se můžeme právě teď ztotožnit. Neboť stejně tak ubohý stojíme před Bohem ty sám. A Bůh se nestyděl sestoupit ze své nebeské slávy a v osobě Ježíše Krista právě tvůj špinavý a smrdutý šat vzít na sebe. Na tento svět se narodil na hnoji, mezi prasaty a dobytkem, ve chlévě, který ani nebyl jeho, a zemřel zde smrtí vzbouřenců, otroků, nejsprostších zločinců, smrtí, která nebyla hodna římského občana, smrtí, která byla Zákonem prohlášena za prokletou. A Bůh, který si sám prošel ubohostí, pohrdáním a prokletím, má pravý soucit s ubohými a prokletými, plně se s nimi ztotožnil, sjednotil, vzal na sebe jejich pokretí, aby svým vlastním životem, svými vlastními jizvami, uzdravil ty, kdo leží v bahně, uzdravil je a postavil na nohy, vrátil jim důstojnost,věnoval jim nový život, svůj život, vyvěrající z Jeho proleté Krve a pramenící v Jeho Obětovaném těle. Jak bychom se tedy mohli my stydět za tamtoho chudáka, kterého vidíme ležet v blátě?A jestliže se stydíme za něho, nestydíme se současně tím i za našeho Pána, který se s ním plně ztotožňuje?  Miluj bližního svého. Láska v Písmu není ni tak otázkou citu, jako otázkou jednání, pomoci, služby. Láska jedná, láska se projevuje, láska není lhostejná.

Byl v opovržení, kdekdo se ho zřekl, muž plný bolestí, zkoušený nemocemi, jako ten, před nímž si člověk zakryje tvář, tak opovržený, že jsme si ho nevážili. Byly to však naše nemoci, jež nesl, naše bolesti na sebe vzal, ale domnívali jsme se, že je raněn, ubit od Boha a pokořen. Jenže on byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost. Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni. Z Izaájášova proroctví, 53. kapitoly...


Amen.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1.5 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře