PCh: O rozeznávání duchů skrze vyznání Pána Ježíše

29. listopad 2010 | 04.00 | rubrika: PCh O rozeznávaní.

 A proto duch ďábelský, který však odporuje Kristu, který je Kristu odporný, obleče se do mnohých písem, do moudrých názorů, řečí sladkých. Krášlí se posvátnými symboly. Tím vším ihned opije tělesného člověka a ten jej začne chválit a říkat o něm, že to je Kristův apoštol, jsa sveden falešnými řečmi.A copak čert neumí stejně dobře číst a psát než ten lhář, který se přikrývá písmy a posvátnými symboly. čímž zakrývá své kacířstva a svůj život líný, smilný, lakomý, rozkošnický?  Slepí testují čertův hlas na svém jazyku a říkají: "Ó, jak krásně káže!" Avšak jiní namítají: "Vždyť je to lakomec, který v úkrytech tajně smilní!" A protože se ďábel vydává za anděla Světla, není divu,  že i jeho sluhové se převlékají a vydávají se za sluhy spravedlnosti. Ať už pomýlenou svatostí nebo výmluvností z písem. Ne podle toho poznáme anděly, ne podle toho poznáme sluhy boží, jak se sami zdají zářit, vždyť ani vlk se nestane ovcí, když na sebe oblékne ovčí roucho.

 Tak jsem se mnoho rozepsal o tom, že svatý Jan se chtěl ubezpečit a ochránit své nejmilejší před oklámáním tím, že jim přikazuje otestovat duchy. A jestliže se nesmí otestovat duchy, jak se potom ubránit před oklamáním?

Petr Chelčický: O rozeznávaní duchů skrze bludné názory, kapitola 3.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 131x

VBBII: Povolání Podivena

28. listopad 2010 | 16.09 | rubrika: VBB II Václav

1.díl 1.části     1.díl 2.části    Předchozí díl    Příští díl

Jako každou neděli i dnes Podiven vykonává svou cestu na Tetín, aby se ukázal zdejšímu župnovi. Ano, měl se sice pravidelně hlásit farářovi, ale v zemi akutně chybí duchovní. Výbuch pohanského povstání v minulém roce vyhnal či zahubil skoro všechny služebníky Páně. Vysvěcen zbývá pouze kaplan Pavel a ten už je starý, zůstává v Praze. Zničena byla Budečská škola a zabiti tamnější žáci, až na jednoho, nepřítomného Krastěje. Země teď úpí nouzí nejenom hmotnou, ale její křesťanská část i duchovní.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 92x

Svody, zodpovědnost a utínání končetin :-)

26. listopad 2010 | 23.51 | rubrika: Audio MP3
žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 99x

Bonus 2: Ovoce života ve víře jednající láskou...

25. listopad 2010 | 21.38 | rubrika: Doplnění

Máte rádi bonusy na koupeném DVD s oblibeným filmem? Co se do snímku nevešlo, pokažené scény, rozhovory s herci či režisérem? V předpředchozím článku jsem zveřejnil zvukový záznam ze skupinky nad Biblí, která proběhla tuto neděli. Má to výhodu v tom, že takhle nemusím to slovíčko přepisovat. Ale přeci jenom se tam jednak nevešlo všechno, jednak tam nastala diskuze, kterou je ještě třeba trošičku doplnit. Tyto dva články tedy můžeme nazvat takovýmto "bonusem," proto bych doporučil čtenáři, který by chtěl být v kontextu, aby si třeba záznam toho slovíčka poslechnulV tom předchozím jsme si říkali něco málo o prorokovi, který se nazývá "Druhý Izajáš" a doplnili jsme diskuzi, která se na skupince rozběhla, na téma "pokušení."

Dnes se podívejme na část, kterou jsem v neděli úplně přeskočil. Přeci jenom, už jsem tehdy hovořil příliš dlouho. Uveďme si biblický citát, na kterém se dneska odrazíme:

Tehdy ...  před tebou půjde tvá spravedlnost, za tebou se bude ubírat Hospodinova sláva. Iz 58,8b.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 2.5 (2x) | přečteno: 114x

Diskuze na Granu, pokračuje...

24. listopad 2010 | 18.25 | rubrika: Zaujalo mne.
komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x)

Bonusy: Co se do slovíčka nevešlo (1. část)...

23. listopad 2010 | 19.08 | rubrika: Doplnění

Máte rádi bonusy na koupeném DVD s oblibeným filmem? Co se do snímku nevešlo, pokažené scény, rozhovory s herci či režisérem? V předchozím článku jsem zveřejnil zvukový záznam ze skupinky nad Biblí, která proběhla tuto neděli. Má to váhodu v tom, že takhle nemusím to slovíčko přepisovat. Ale přeci jenom se tam jednak nevešlo všechno, jednak tam nastala diskuze, kterou je ještě třeba trošičku doplnit. Následující dva články tedy budou takovýmto "bonusem," proto bych doporučil čtenáři, který by chtěl být v kontextu, aby si třeba záznam toho slovíčka poslechnul

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 109x

VBBII: Jsem vrah!

22. listopad 2010 | 09.36 | rubrika: VBB II Václav
žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 79x

Víra projevující se láskou...

21. listopad 2010 | 20.19 | rubrika: Audio MP3

Slovíčko z dnešní, nedělní, skupinky nad Biblí. Text je z Izajáše, 58. kapitole.

http://www.ulozto.cz/6640263/muller-skupinka-21-11-izaias-58-2010-wma

Ku poslechu zve Vašek M.

Mluvil jsem to bez psaného podkladu, omluvte tedy prosím "ten češtin :-)

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x) | přečteno: 76x

Veřejný registr pedofilů? Rozhodně ne...

20. listopad 2010 | 10.17 | rubrika: Polemiky

Světem médií před nějakým časem probleska zpráva o (naštěstí) neuskutečněném záměru zveřejnit na internetu, na zahraničním serveru, veřejný registr osob pravomocně odsouzených za sexuálně motivované trestné činy na dětech. Osobně s tímto záměrem nesouhlasím, rád bych v krátičkém článečku uvedl, proč.

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 5 (1x) | přečteno: 129x

O bláznivé zvěsti..

19. listopad 2010 | 17.40 | rubrika: Slovíčko

Slovo o kříži je bláznovstvím těm, kdo jsou na cestě k záhubě; nám, kteří jdeme ke spáse, je mocí Boží.Je psáno: ‚Zahubím moudrost moudrých a rozumnost rozumných zavrhnu.‘ Kde jsou učenci, kde znalci, kde řečníci tohoto věku? Neučinil Bůh moudrost světa bláznovstvím? Protože svět svou moudrostí nepoznal Boha v jeho moudrém díle, zalíbilo se Bohu spasit ty, kdo věří, bláznovskou zvěstí. ... Neboť bláznovství Boží je moudřejší než lidé a slabost Boží je silnější než lidé. Pohleďte, bratří, koho si Bůh povolává: Není mezi vámi mnoho moudrých podle lidského soudu, ani mnoho mocných, ani mnoho urozených; ale co je světu bláznovstvím, to vyvolil Bůh, aby zahanbil moudré, a co je slabé, vyvolil Bůh, aby zahanbil silné; neurozené v očích světa a opovržené Bůh vyvolil, ano, vyvolil to, co není, aby to, co jest, obrátil v nic – aby se tak žádný člověk nemohl vychloubat před Bohem. Vy však jste z Boží moci v Kristu Ježíši; on se nám stal moudrostí od Boha, spravedlností, posvěcením a vykoupením, jak je psáno: ‚Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu.‘ 1Kor 1, od 18 a pak od 25 verše...

Vážení bratři, milé sestry,
v úvodním biblickém úseku osobně vnímám silnou výzvu nejenom pro náš sbor. Nemusíte se mnou souhlasit, ale v poslední době mívám pocit, že evangelizační aktivity nás, evangelikálů, se hodně zaměřují na vysokoškolskou a středoškolskou mládež. Například KAM, či studenti pro Krista. Vyjímku tvoří samozřejmě služba v nemocnici. Za pět let, co jsem součástí tohoto sboru, jsme přivítali mnoho nových členů, v drtivé většině středo a vysokoškoláky. Zaměřujeme se převážně na střední vrstvu, na studenty, kteří usilují nebo získali vysokoškolské diplomy, neboli potvrzení "moudrosti před lidmi". Teda, nechápejte mne špatně, nepovažuji usilování o vysokoškolské diplomy za něco špatného, zde mi půjde o něco trošku jiného. A tak mne napadá otázka, kde jsou ti ostatní?

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 135x

Včera mne poštěkal pes...

17. listopad 2010 | 18.30 | rubrika: Z mého života

Včera mne poštěkal pes, labrador, puštěný na volno, bez náhubku. Bylo to v Ostravě, blízko Futura. Dokonce přeběhnul ulici, teda ten pes. A štěkal, jakoby potkal svého životního nepřítele. Zarazila mne však reakce, neuvěřitelná reakce, jeho majitele: On stál, díval se , ale nezasáhnul...

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 120x

Agente, hlaste pozici!

16. listopad 2010 | 04.59 | rubrika: Zaujalo mne.

- Agente, hlaste pozici
- Jsem uvnitř konkurenčního obchodu, přepínám
- Agente, potřebujeme cenu cukru!
- Rozumím, centrálo, jdu zjistit cenu cukru!

Reklamou přibližně tohoto znění jeden tuzemský obchodní řetězec obšťastnuje své zákazníky při nákupu. Několikrát jsme s ženou při jedné návštěvě napočítali tři, možná čtyři zoufalé výkřiky centrály: Potřebujeme cenu cukru! Jakoby s cenou cukru stál i padal celý supermarket.

Na druhé straně, můžeme si, my, křesťané, vzít z agenta poučení? Jestli se nebudeme brát moc vážně, tak proč ne :-)

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 54x

VBBII: Na zemi leží mrtví...

14. listopad 2010 | 14.44 | rubrika: VBB II Václav

1.díl 1.části     1.díl 2.části    Předchozí díl    Příští díl

"Hle, váš kníže!"

Spíše než výkřik vojevůdce jakoby zakrákorála vrána. Staršina doudlebanů, povídá se o něm, že žije sto let. Za svou pravici drží Vodana, syna Chřastavova, pětadvacetiletého muže v plné síle, mohutného jako býk a krutého jak chladná zima. Podle pradávného zvyku jej představuje svým soukmenovcům, předákům, staršinům, družiníkům.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 77x

Úplná kapitulace před Bohem...

13. listopad 2010 | 16.04 | rubrika: Slovíčko

Šly s ním velké zástupy. Obrátil se a řekl jim: "Přichází–li někdo ke mně a nemá v nenávisti svého otce a matku, manželku a děti, bratry a sestry, ano i vlastní duši, nemůže být mým učedníkem. Kdo jde za mnou a nenese svůj kříž, nemůže být mým učedníkem. Neboť když někdo z vás chce postavit věž, což si napřed nesedne a nepočítá náklad, má–li na dokončení stavby? Jinak by se mu všichni, kteří to vidí, začali posmívat, když by položil základ a nemohl by stavbu dokončit, a říkali by: ‚Tento člověk začal stavět, ale nemohl dokončit.‘ Nebo táhne–li nějaký král, aby se s jiným králem střetl ve válce, což si napřed nesedne a nerozváží, je–li schopen s deseti tisíci utkat se s tím, kdo proti němu přichází s dvaceti tisíci? Jestliže ne, pošle poselstvo, dokud je ten druhý král ještě daleko, a ptá se na podmínky míru. Tak tedy žádný z vás, kdo neopouští všechno, co mu náleží, nemůže být mým učedníkem." Z Lukášova Evangelia, 14. kapitoly...

Drsné Kristovo Slovo.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 132x

Můzeum místní kultury...

12. listopad 2010 | 20.47 | rubrika: Zaujalo mne.

U modlitebny sboru Apoštolské církve v Brně - Židenicích stojí (teda minimálně "za mých časů" stával) naprosato zničený a zdevastovaný, starý dům. Nevím, jak dneska, přeci jenom, už jsem v těch místech přibližně dva roky nebyl. Ale tehdy na zdi tohoto domu nějaký vtipálek napsal větu: "Muzeum místní kultury." Muzeum toho, jak si místní obyvatelé vážili, respektivě nevážiili svého bydelní. Jak dobře / špatně jej chránili před chaosem nepořádku. Muzeum toho, nakolik jim záleželo na střeše nad hlavou, která poskytovala jejich životům útulek, zázemí, bezpečný.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 48x

Zasažena bleskem...

11. listopad 2010 | 20.56 | rubrika: Z mého života

Tento příběh se udál asi před deseti lety.

Venčím si tak jednou Ketynu, psa, boxerka, naší rodiny a nedávám moc pozor. Ketyna si čmuchá, čmuchá a já se oddávám svým myšlenkám, jsa přeci filozof, no ni. A tak jsem ani nezbystřil pozornost, když si Ketyna chtěla nosem přečíst milostný vzkaz, který ji zanechal nějaký psí frajírek. Na sloupu elektrického osvětlení.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 84x

Smůtný konec nadějného příběhu...

10. listopad 2010 | 05.00 | rubrika: Saul a David

Zífejci přišli říci Saulovi do Gibeje: "David se přece skrývá na pahorku Chakíle naproti poušti Ješímónu." Saul hned sestoupil do pouště Zífu se třemi tisíci muži vybranými z Izraele, aby v poušti Zífu hledal Davida. Saul se utábořil na pahorku Chakíle, který je při cestě naproti poušti Ješímónu. David, který se usadil v poušti, viděl, že Saul přitáhl do pouště za ním. David totiž vyslal zvědy a zjistil, že Saul opravdu přitáhl. Odebral se tedy na místo, kde se Saul utábořil. David uviděl místo, kde ležel Saul i Abnér, syn Nérův, velitel jeho vojska. Saul spal v ležení a lid tábořil kolem něho. David vyzval Chetejce Achímeleka a Abíšaje, syna Serújina, bratra Jóabova: "Kdo se mnou sestoupí k Saulovi do tábora?" Abíšaj řekl: "Já s tebou sestoupím." Tak vnikl David s Abíšajem v noci mezi lid, a hle, Saul leží, spí v ležení a jeho kopí je zabodnuto do země v hlavách lože ; Abnér a lid leželi kolem něho. Abíšaj řekl Davidovi: "Bůh ti dnes vydal do rukou tvého nepřítele. Teď dovol, ať ho jedinou ranou přirazím kopím k zemi, druhé rány nebude třeba ." David však Abíšajovi řekl: "Neodpravuj ho! Vždyť kdo vztáhne ruku na Hospodinova pomazaného a zůstane bez trestu?" David dále řekl: "Jakože živ je Hospodin, jistě jej Hospodin zasáhne; buď nadejde jeho den, kdy zemře, anebo odejde do boje a bude smeten. Chraň mě však Hospodin, abych vztáhl ruku na Hospodinova pomazaného. Vezmi tady to kopí, které má v hlavách, i džbánek na vodu a odejděme." David vzal kopí a džbánek na vodu od hlav Saulova lože a odešli. Nikdo nic neviděl, nikdo nic nevěděl, nikdo se neprobudil, všichni spali; padla na ně mrákota od Hospodina. David pak přešel na protilehlou stranu, postavil se na vrchol hory vpovzdálí, takže mezi nimi byl značný prostor. David zavolal na lid a na Abnéra, syna Nérova: "Jestlipak odpovíš, Abnére?" Abnér se ozval: "Kdo jsi, že voláš na krále?" David Abnérovi řekl: "Jsi přece muž. Kdo je ti v Izraeli roven? Proč jsi nestřežil krále, svého pána? Někdo z lidu přišel krále, tvého pána, odpravit. Nepočínal sis dobře. Jakože živ je Hospodin, jste syny smrti, protože jste nestřežili svého pána, Hospodinova pomazaného. Podívej se teď, kde je královo kopí a džbánek na vodu, který měl v hlavách!"Saul poznal po hlase Davida. Otázal se: "Je to tvůj hlas, můj synu Davide?" David řekl: "Je to můj hlas, králi, můj pane." Dále řekl: "Proč vlastně můj pán pronásleduje svého otroka? Vždyť čeho jsem se dopustil? Co je na mně zlého? Nechť nyní král, můj pán, vyslechne slova svého otroka. Jestli tě proti mně podněcuje Hospodin, nechť přijme vůni obětního daru. Jestli však lidé, ať jsou prokleti před Hospodinem. Vždyť mě dnes zapudili, abych se nemohl podílet na Hospodinově dědictví, jako by řekli: ‚Jdi sloužit jiným bohům.‘ Kéž má krev nevyteče na zem daleko od Hospodinovy tváře. Vždyť izraelský král vytáhl, aby hledal pouhou blechu, jako by honil po horách koroptev." Saul na to řekl: "Zhřešil jsem. Vrať se, můj synu Davide. Nic zlého ti už neudělám, protože sis dnes cenil mého života. Počínal jsem si jako pomatenec, převelice jsem chybil." David odpověděl: "Tu je královo kopí. Ať sem přijde někdo z družiny a odnese je. Hospodin odplatí každému za jeho spravedlnost a věrnost. Hospodin tě dnes vydal do mých rukou, ale já jsem nechtěl na Hospodinova pomazaného vztáhnout ruku. Hle, jaký význam jsem dnes přikládal tvému životu, takový význam ať přikládá Hospodin životu mému a vysvobodí mne z každé úzkosti!" Saul Davidovi pravil: "Buď požehnán, můj synu Davide! Jistě mnoho vykonáš a dokážeš." David pak šel svou cestou a Saul se vrátil ke svému místu. David si řekl: "Kteréhokoli dne mohu být zahuben Saulovou rukou. Nezbývá mi nic lepšího než uniknout do pelištejské země. Saul mě nechá být, přestane mě po celém izraelském území hledat. Tak mu uniknu z rukou." 1 Samuelova, 26. kapitola...

Vážený čtenáři, již nějakou dobu se společně zamýšlíme nad biblickými textem z dvacáté šesté kapitoly první knihy nesoucí jméno proroka Samuele. V prvním článku jsme si představili dva hlavní hrdiny tohoto děje: Davida a Saula. A v těch dalších jsme si zase uvědomovali, jak je důležité "jít k Saulovi"  a správně uchopit "Saulovo kopí a džbánek na vodu". Naposledy jsme se ptali sebe sama, jak my osobně "Střežíme Hospodinova Pomazaného." Dnes se, budete - li zájem, s našimi hrdiny rozloučíme. Ale nebude to loučení veselé...

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (2x) | přečteno: 150x

Jak střežíme Hospodinova Pomazaného?

9. listopad 2010 | 05.00 | rubrika: Saul a David

Zífejci přišli říci Saulovi do Gibeje: "David se přece skrývá na pahorku Chakíle naproti poušti Ješímónu." Saul hned sestoupil do pouště Zífu se třemi tisíci muži vybranými z Izraele, aby v poušti Zífu hledal Davida. Saul se utábořil na pahorku Chakíle, který je při cestě naproti poušti Ješímónu. David, který se usadil v poušti, viděl, že Saul přitáhl do pouště za ním. David totiž vyslal zvědy a zjistil, že Saul opravdu přitáhl. Odebral se tedy na místo, kde se Saul utábořil. David uviděl místo, kde ležel Saul i Abnér, syn Nérův, velitel jeho vojska. Saul spal v ležení a lid tábořil kolem něho. David vyzval Chetejce Achímeleka a Abíšaje, syna Serújina, bratra Jóabova: "Kdo se mnou sestoupí k Saulovi do tábora?" Abíšaj řekl: "Já s tebou sestoupím." Tak vnikl David s Abíšajem v noci mezi lid, a hle, Saul leží, spí v ležení a jeho kopí je zabodnuto do země v hlavách lože ; Abnér a lid leželi kolem něho. Abíšaj řekl Davidovi: "Bůh ti dnes vydal do rukou tvého nepřítele. Teď dovol, ať ho jedinou ranou přirazím kopím k zemi, druhé rány nebude třeba ." David však Abíšajovi řekl: "Neodpravuj ho! Vždyť kdo vztáhne ruku na Hospodinova pomazaného a zůstane bez trestu?" David dále řekl: "Jakože živ je Hospodin, jistě jej Hospodin zasáhne; buď nadejde jeho den, kdy zemře, anebo odejde do boje a bude smeten. Chraň mě však Hospodin, abych vztáhl ruku na Hospodinova pomazaného. Vezmi tady to kopí, které má v hlavách, i džbánek na vodu a odejděme." David vzal kopí a džbánek na vodu od hlav Saulova lože a odešli. Nikdo nic neviděl, nikdo nic nevěděl, nikdo se neprobudil, všichni spali; padla na ně mrákota od Hospodina. David pak přešel na protilehlou stranu, postavil se na vrchol hory vpovzdálí, takže mezi nimi byl značný prostor. David zavolal na lid a na Abnéra, syna Nérova: "Jestlipak odpovíš, Abnére?" Abnér se ozval: "Kdo jsi, že voláš na krále?" David Abnérovi řekl: "Jsi přece muž. Kdo je ti v Izraeli roven? Proč jsi nestřežil krále, svého pána? Někdo z lidu přišel krále, tvého pána, odpravit. Nepočínal sis dobře. Jakože živ je Hospodin, jste syny smrti, protože jste nestřežili svého pána, Hospodinova pomazaného. Podívej se teď, kde je královo kopí a džbánek na vodu, který měl v hlavách!" Saul poznal po hlase Davida. Otázal se: "Je to tvůj hlas, můj synu Davide?" David řekl: "Je to můj hlas, králi, můj pane." Dále řekl: "Proč vlastně můj pán pronásleduje svého otroka? Vždyť čeho jsem se dopustil? Co je na mně zlého? Nechť nyní král, můj pán, vyslechne slova svého otroka. Jestli tě proti mně podněcuje Hospodin, nechť přijme vůni obětního daru. Jestli však lidé, ať jsou prokleti před Hospodinem. Vždyť mě dnes zapudili, abych se nemohl podílet na Hospodinově dědictví, jako by řekli: ‚Jdi sloužit jiným bohům.‘ Kéž má krev nevyteče na zem daleko od Hospodinovy tváře. Vždyť izraelský král vytáhl, aby hledal pouhou blechu, jako by honil po horách koroptev." Saul na to řekl: "Zhřešil jsem. Vrať se, můj synu Davide. Nic zlého ti už neudělám, protože sis dnes cenil mého života. Počínal jsem si jako pomatenec, převelice jsem chybil." David odpověděl: "Tu je královo kopí. Ať sem přijde někdo z družiny a odnese je. Hospodin odplatí každému za jeho spravedlnost a věrnost. Hospodin tě dnes vydal do mých rukou, ale já jsem nechtěl na Hospodinova pomazaného vztáhnout ruku. Hle, jaký význam jsem dnes přikládal tvému životu, takový význam ať přikládá Hospodin životu mému a vysvobodí mne z každé úzkosti!" Saul Davidovi pravil: "Buď požehnán, můj synu Davide! Jistě mnoho vykonáš a dokážeš." David pak šel svou cestou a Saul se vrátil ke svému místu. 1 Samuelova, 26. kapitola...

Vážený čtenáři, otevřeli jsme další cyklus námětů k přemýšlení nad biblickými texty, tentokrát na téma dvacáté šesté kapitoly první knihy nesoucí jméno proroka Samuele. V prvním článku jsme si představili dva hlavní hrdiny tohoto děje: Davida a Saula. A v těch dalších jsme si zase uvědomovali, jak je důležité "jít k Saulovi"  a správně uchopit "Saulovo kopí a džbánek na vodu". Dnes tedy, máte - li zájem, můžeme zase pokračovat dále...

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 124x

O vztazích: Saulovo kopí a nádoba na vodu...

8. listopad 2010 | 05.00 | rubrika: Saul a David

Zífejci přišli říci Saulovi do Gibeje: "David se přece skrývá na pahorku Chakíle naproti poušti Ješímónu." Saul hned sestoupil do pouště Zífu se třemi tisíci muži vybranými z Izraele, aby v poušti Zífu hledal Davida. Saul se utábořil na pahorku Chakíle, který je při cestě naproti poušti Ješímónu. David, který se usadil v poušti, viděl, že Saul přitáhl do pouště za ním. David totiž vyslal zvědy a zjistil, že Saul opravdu přitáhl. Odebral se tedy na místo, kde se Saul utábořil. David uviděl místo, kde ležel Saul i Abnér, syn Nérův, velitel jeho vojska. Saul spal v ležení a lid tábořil kolem něho. David vyzval Chetejce Achímeleka a Abíšaje, syna Serújina, bratra Jóabova: "Kdo se mnou sestoupí k Saulovi do tábora?" Abíšaj řekl: "Já s tebou sestoupím." Tak vnikl David s Abíšajem v noci mezi lid, a hle, Saul leží, spí v ležení a jeho kopí je zabodnuto do země v hlavách lože ; Abnér a lid leželi kolem něho. Abíšaj řekl Davidovi: "Bůh ti dnes vydal do rukou tvého nepřítele. Teď dovol, ať ho jedinou ranou přirazím kopím k zemi, druhé rány nebude třeba ." David však Abíšajovi řekl: "Neodpravuj ho! Vždyť kdo vztáhne ruku na Hospodinova pomazaného a zůstane bez trestu?" David dále řekl: "Jakože živ je Hospodin, jistě jej Hospodin zasáhne; buď nadejde jeho den, kdy zemře, anebo odejde do boje a bude smeten. Chraň mě však Hospodin, abych vztáhl ruku na Hospodinova pomazaného. Vezmi tady to kopí, které má v hlavách, i džbánek na vodu a odejděme." David vzal kopí a džbánek na vodu od hlav Saulova lože a odešli. Nikdo nic neviděl, nikdo nic nevěděl, nikdo se neprobudil, všichni spali; padla na ně mrákota od Hospodina. David pak přešel na protilehlou stranu, postavil se na vrchol hory vpovzdálí, takže mezi nimi byl značný prostor. David zavolal na lid a na Abnéra, syna Nérova: "Jestlipak odpovíš, Abnére?" Abnér se ozval: "Kdo jsi, že voláš na krále?" David Abnérovi řekl: "Jsi přece muž. Kdo je ti v Izraeli roven? Proč jsi nestřežil krále, svého pána? Někdo z lidu přišel krále, tvého pána, odpravit. Nepočínal sis dobře. Jakože živ je Hospodin, jste syny smrti, protože jste nestřežili svého pána, Hospodinova pomazaného. Podívej se teď, kde je královo kopí a džbánek na vodu, který měl v hlavách!" Saul poznal po hlase Davida. Otázal se: "Je to tvůj hlas, můj synu Davide?" David řekl: "Je to můj hlas, králi, můj pane." Dále řekl: "Proč vlastně můj pán pronásleduje svého otroka? Vždyť čeho jsem se dopustil? Co je na mně zlého? Nechť nyní král, můj pán, vyslechne slova svého otroka. Jestli tě proti mně podněcuje Hospodin, nechť přijme vůni obětního daru. Jestli však lidé, ať jsou prokleti před Hospodinem. Vždyť mě dnes zapudili, abych se nemohl podílet na Hospodinově dědictví, jako by řekli: ‚Jdi sloužit jiným bohům.‘ Kéž má krev nevyteče na zem daleko od Hospodinovy tváře. Vždyť izraelský král vytáhl, aby hledal pouhou blechu, jako by honil po horách koroptev." Saul na to řekl: "Zhřešil jsem. Vrať se, můj synu Davide. Nic zlého ti už neudělám, protože sis dnes cenil mého života. Počínal jsem si jako pomatenec, převelice jsem chybil." David odpověděl: "Tu je královo kopí. Ať sem přijde někdo z družiny a odnese je. Hospodin odplatí každému za jeho spravedlnost a věrnost. Hospodin tě dnes vydal do mých rukou, ale já jsem nechtěl na Hospodinova pomazaného vztáhnout ruku. Hle, jaký význam jsem dnes přikládal tvému životu, takový význam ať přikládá Hospodin životu mému a vysvobodí mne z každé úzkosti!" Saul Davidovi pravil: "Buď požehnán, můj synu Davide! Jistě mnoho vykonáš a dokážeš." David pak šel svou cestou a Saul se vrátil ke svému místu. 1 Samuelova, 26. kapitola...

Vážený čtenáři, otevřeli jsme další cyklus námětů k přemýšlení nad biblickými texty, tentokrát na téma dvacáté šesté kapitoly první knihy nesoucí jméno proroka Samuele. V prvním článku jsme si představili dva hlavní hrdiny tohoto děje: Davida a Saula. A v tom minulém jsme si zase uvědomovali, jak je důležité "jít k Saulovi". Dnes tedy, máte - li zájem, můžeme zase pokračovat dále...

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 168x

V bázni Boží II: Chybí ti tvá žena?

7. listopad 2010 | 16.45 | rubrika: VBB II Václav

1.díl 1.části     1.díl 2.části    Předchozí díl    Příští díl

"Tvá žena ti stále ještě chybí, viď?"

Tichan zbledne. Roztřese se mu brada. A kdyby jenom brada. Neboť právě drží pohár vína, třísní si oblek. Víno tedy vrací zpátky na stůl.

"Vážně chcete, Milosti, o tom mluvit?"

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 78x

O mezilidských vztazích: Jít AŽ k Saulovi...

6. listopad 2010 | 05.00 | rubrika: Saul a David

Zífejci přišli říci Saulovi do Gibeje: "David se přece skrývá na pahorku Chakíle naproti poušti Ješímónu." Saul hned sestoupil do pouště Zífu se třemi tisíci muži vybranými z Izraele, aby v poušti Zífu hledal Davida. Saul se utábořil na pahorku Chakíle, který je při cestě naproti poušti Ješímónu. David, který se usadil v poušti, viděl, že Saul přitáhl do pouště za ním. David totiž vyslal zvědy a zjistil, že Saul opravdu přitáhl. Odebral se tedy na místo, kde se Saul utábořil. David uviděl místo, kde ležel Saul i Abnér, syn Nérův, velitel jeho vojska. Saul spal v ležení a lid tábořil kolem něho. David vyzval Chetejce Achímeleka a Abíšaje, syna Serújina, bratra Jóabova: "Kdo se mnou sestoupí k Saulovi do tábora?" Abíšaj řekl: "Já s tebou sestoupím." Tak vnikl David s Abíšajem v noci mezi lid, a hle, Saul leží, spí v ležení a jeho kopí je zabodnuto do země v hlavách lože ; Abnér a lid leželi kolem něho. Abíšaj řekl Davidovi: "Bůh ti dnes vydal do rukou tvého nepřítele. Teď dovol, ať ho jedinou ranou přirazím kopím k zemi, druhé rány nebude třeba ." David však Abíšajovi řekl: "Neodpravuj ho! Vždyť kdo vztáhne ruku na Hospodinova pomazaného a zůstane bez trestu?" David dále řekl: "Jakože živ je Hospodin, jistě jej Hospodin zasáhne; buď nadejde jeho den, kdy zemře, anebo odejde do boje a bude smeten. Chraň mě však Hospodin, abych vztáhl ruku na Hospodinova pomazaného. Vezmi tady to kopí, které má v hlavách, i džbánek na vodu a odejděme." David vzal kopí a džbánek na vodu od hlav Saulova lože a odešli. Nikdo nic neviděl, nikdo nic nevěděl, nikdo se neprobudil, všichni spali; padla na ně mrákota od Hospodina. David pak přešel na protilehlou stranu, postavil se na vrchol hory vpovzdálí, takže mezi nimi byl značný prostor. David zavolal na lid a na Abnéra, syna Nérova: "Jestlipak odpovíš, Abnére?" Abnér se ozval: "Kdo jsi, že voláš na krále?" David Abnérovi řekl: "Jsi přece muž. Kdo je ti v Izraeli roven? Proč jsi nestřežil krále, svého pána? Někdo z lidu přišel krále, tvého pána, odpravit. Nepočínal sis dobře. Jakože živ je Hospodin, jste syny smrti, protože jste nestřežili svého pána, Hospodinova pomazaného. Podívej se teď, kde je královo kopí a džbánek na vodu, který měl v hlavách!" Saul poznal po hlase Davida. Otázal se: "Je to tvůj hlas, můj synu Davide?" David řekl: "Je to můj hlas, králi, můj pane." Dále řekl: "Proč vlastně můj pán pronásleduje svého otroka? Vždyť čeho jsem se dopustil? Co je na mně zlého? Nechť nyní král, můj pán, vyslechne slova svého otroka. Jestli tě proti mně podněcuje Hospodin, nechť přijme vůni obětního daru. Jestli však lidé, ať jsou prokleti před Hospodinem. Vždyť mě dnes zapudili, abych se nemohl podílet na Hospodinově dědictví, jako by řekli: ‚Jdi sloužit jiným bohům.‘ Kéž má krev nevyteče na zem daleko od Hospodinovy tváře. Vždyť izraelský král vytáhl, aby hledal pouhou blechu, jako by honil po horách koroptev." Saul na to řekl: "Zhřešil jsem. Vrať se, můj synu Davide. Nic zlého ti už neudělám, protože sis dnes cenil mého života. Počínal jsem si jako pomatenec, převelice jsem chybil." David odpověděl: "Tu je královo kopí. Ať sem přijde někdo z družiny a odnese je. Hospodin odplatí každému za jeho spravedlnost a věrnost. Hospodin tě dnes vydal do mých rukou, ale já jsem nechtěl na Hospodinova pomazaného vztáhnout ruku. Hle, jaký význam jsem dnes přikládal tvému životu, takový význam ať přikládá Hospodin životu mému a vysvobodí mne z každé úzkosti!" Saul Davidovi pravil: "Buď požehnán, můj synu Davide! Jistě mnoho vykonáš a dokážeš." David pak šel svou cestou a Saul se vrátil ke svému místu. 1 Samuelova, 26. kapitola...

Vážený čtenáři, otevřeli jsme další cyklus námětů k přemýšlení nad biblickými texty, tentokrát na téma dvacáté šesté kapitoly první knihy nesoucí jméno proroka Samuele. V minulém článku jsme si představili dva hlavní hrdiny tohoto děje: Davida a Saula. Dnes tedy, máte - li zájem, můžeme pokračovat dále...

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 2 (1x) | přečteno: 121x

Saul a David...

5. listopad 2010 | 12.31 | rubrika: Saul a David

Zífejci přišli říci Saulovi do Gibeje: "David se přece skrývá na pahorku Chakíle naproti poušti Ješímónu." Saul hned sestoupil do pouště Zífu se třemi tisíci muži vybranými z Izraele, aby v poušti Zífu hledal Davida. Saul se utábořil na pahorku Chakíle, který je při cestě naproti poušti Ješímónu. David, který se usadil v poušti, viděl, že Saul přitáhl do pouště za ním. David totiž vyslal zvědy a zjistil, že Saul opravdu přitáhl. Odebral se tedy na místo, kde se Saul utábořil. David uviděl místo, kde ležel Saul i Abnér, syn Nérův, velitel jeho vojska. Saul spal v ležení a lid tábořil kolem něho. David vyzval Chetejce Achímeleka a Abíšaje, syna Serújina, bratra Jóabova: "Kdo se mnou sestoupí k Saulovi do tábora?" Abíšaj řekl: "Já s tebou sestoupím." Tak vnikl David s Abíšajem v noci mezi Saulův lid... Nikdo nic neviděl, nikdo nic nevěděl, nikdo se neprobudil, všichni spali; padla na ně mrákota od Hospodina. 1 kniha Samuelova, 26. kapitola....

Vážený čtenáři, dneska bychom společně mohli začít si vyprávět o novém biblickém příběhu, ve kterém vystupují jako hlavní postavy Saul a David. Pojďme se tuto dvojici představit, abychom věděli, o koho jde :-)

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.5 (2x) | přečteno: 338x

"Sníst" Boží Slovo...

4. listopad 2010 | 21.40 | rubrika: Z knih proroků.

Třicátého roku ve čtvrtém měsíci , pátého dne toho měsíce, když jsem byl mezi přesídlenci u průplavu Kebaru, otevřela se nebesa a měl jsem různá vidění od Boha. Pátého dne toho měsíce, byl to pátý rok přestěhování krále Jójakína, událo se slovo Hospodinovo ke knězi Ezechielovi, synu Buzího, v kaldejské zemi u průplavu Kebaru. Tam na něm spočinula Hospodinova ruka. ... Když jsem spatřil Hospodinovu Slávu, padl jsem na tvář a slyšel jsem hlas mluvícího. Řekl mi: "Lidský synu, postav se na nohy; budu s tebou mluvit." Jakmile ke mně promluvil, vstoupil do mě duch a postavil mě na nohy.I slyšel jsem ho k sobě mluvit. Řekl mi: "Lidský synu, posílám tě k izraelským synům, k těm bouřícím se pronárodům, které se vzbouřily proti mně. Oni i jejich otcové mi byli nevěrni až do tohoto dne. I synové jsou zatvrzelí a mají tvrdé srdce. Posílám tě k nim a řekneš jim: ‚Toto praví Panovník Hospodin,‘ ať poslechnou nebo ne, jsou dům vzpurný. Poznají však, že byl uprostřed nich prorok. Ty, lidský synu, se jich neboj, neboj se ani jejich slov, když jsou vůči tobě zarputilí a jako trní, jako bys bydlel mezi štíry. Neboj se jejich slov a neděs se jich, jsou dům vzpurný. Promluvíš k nim má slova, ať poslechnou nebo ne; jsou to vzpurníci.Ty, lidský synu, slyš, co já k tobě mluvím. Nebuď vzpurný jako ten vzpurný dům. Rozevři ústa a sněz, co ti dávám." Tu jsem viděl, že je ke mně vztažena ruka, a hle, v ní knižní svitek. Rozvinul jej přede mnou a byl popsán na vnitřní i vnější straně; byly na něm napsány žalozpěvy, lkání a bědování. Řekl mi: "Lidský synu, sněz, co máš před sebou, sněz tento svitek a jdi, mluv k izraelskému domu." Otevřel jsem tedy ústa a on mi dal ten svitek sníst. Řekl mi: "Lidský synu, nakrm své břicho a naplň své útroby tímto svitkem, který ti dávám." Snědl jsem jej a byl mi v ústech sladký jako med.  Z knihy proroka Izajáše, první, druhé a třetí kapitoly.

Vážený čtenáři, tento biblický úsek, dá-li Pán a budete - li chtít, se stane hlavním námětem na články pro příští dny.Slovo Hospodinovo, které se stalo ke knězi Ezechielovi. V minulých článcích jsme si probrali kontext tohoto Božího Zjevení: Kontext místa a kontext doby, si popovídali o Boží touze po dúvěrném vztahu s člověkem  a o chvíli, kdy Bůh říká lidem: Neznám Vás! Dnešním článkem můžeme tento cyklus úvah nad Biblí uzavřít.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 134x

Neznám vás!

3. listopad 2010 | 19.50 | rubrika: Z knih proroků.

Třicátého roku ve čtvrtém měsíci , pátého dne toho měsíce, když jsem byl mezi přesídlenci u průplavu Kebaru, otevřela se nebesa a měl jsem různá vidění od Boha. Pátého dne toho měsíce, byl to pátý rok přestěhování krále Jójakína, událo se slovo Hospodinovo ke knězi Ezechielovi, synu Buzího, v kaldejské zemi u průplavu Kebaru. Tam na něm spočinula Hospodinova ruka. ... Když jsem spatřil Hospodinovu Slávu, padl jsem na tvář a slyšel jsem hlas mluvícího. Řekl mi: "Lidský synu, postav se na nohy; budu s tebou mluvit." Jakmile ke mně promluvil, vstoupil do mě duch a postavil mě na nohy.I slyšel jsem ho k sobě mluvit. Řekl mi: "Lidský synu, posílám tě k izraelským synům, k těm bouřícím se pronárodům, které se vzbouřily proti mně. Oni i jejich otcové mi byli nevěrni až do tohoto dne. I synové jsou zatvrzelí a mají tvrdé srdce. Posílám tě k nim a řekneš jim: ‚Toto praví Panovník Hospodin,‘ ať poslechnou nebo ne, jsou dům vzpurný. Poznají však, že byl uprostřed nich prorok. Ty, lidský synu, se jich neboj, neboj se ani jejich slov, když jsou vůči tobě zarputilí a jako trní, jako bys bydlel mezi štíry. Neboj se jejich slov a neděs se jich, jsou dům vzpurný. Promluvíš k nim má slova, ať poslechnou nebo ne; jsou to vzpurníci. Ty, lidský synu, slyš, co já k tobě mluvím. Nebuď vzpurný jako ten vzpurný dům. Rozevři ústa a sněz, co ti dávám." Tu jsem viděl, že je ke mně vztažena ruka, a hle, v ní knižní svitek. Rozvinul jej přede mnou a byl popsán na vnitřní i vnější straně; byly na něm napsány žalozpěvy, lkání a bědování. Řekl mi: "Lidský synu, sněz, co máš před sebou, sněz tento svitek a jdi, mluv k izraelskému domu." Otevřel jsem tedy ústa a on mi dal ten svitek sníst. Řekl mi: "Lidský synu, nakrm své břicho a naplň své útroby tímto svitkem, který ti dávám." Snědl jsem jej a byl mi v ústech sladký jako med.  Z knihy proroka Izajáše, první, druhé a třetí kapitoly.

Vážený čtenáři, tento biblický úsek, dá-li Pán a budete - li chtít, se stane hlavním námětem na články pro příští dny.Slovo Hospodinovo, které se stalo ke knězi Ezechielovi. V minulých článcích jsme si probrali kontext tohoto Božího Zjevení: Kontext místa a kontext doby a také jsme si popovídali o Boží touze po dúvěrném vztahu s člověkem. Dnes můžeme pokročit o krok dále...

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 5 (1x) | přečteno: 125x

Bůh touží po důvěném vztahu s člověkem...

2. listopad 2010 | 04.00 | rubrika: Z knih proroků.

Třicátého roku ve čtvrtém měsíci , pátého dne toho měsíce, když jsem byl mezi přesídlenci u průplavu Kebaru, otevřela se nebesa a měl jsem různá vidění od Boha. Pátého dne toho měsíce, byl to pátý rok přestěhování krále Jójakína, událo se slovo Hospodinovo ke knězi Ezechielovi, synu Buzího, v kaldejské zemi u průplavu Kebaru. Tam na něm spočinula Hospodinova ruka. ... Když jsem spatřil Hospodinovu Slávu, padl jsem na tvář a slyšel jsem hlas mluvícího. Řekl mi: "Lidský synu, postav se na nohy; budu s tebou mluvit." Jakmile ke mně promluvil, vstoupil do mě duch a postavil mě na nohy. I slyšel jsem ho k sobě mluvit. Řekl mi: "Lidský synu, posílám tě k izraelským synům, k těm bouřícím se pronárodům, které se vzbouřily proti mně. Oni i jejich otcové mi byli nevěrni až do tohoto dne. I synové jsou zatvrzelí a mají tvrdé srdce. Posílám tě k nim a řekneš jim: ‚Toto praví Panovník Hospodin,‘ ať poslechnou nebo ne, jsou dům vzpurný. Poznají však, že byl uprostřed nich prorok. Ty, lidský synu, se jich neboj, neboj se ani jejich slov, když jsou vůči tobě zarputilí a jako trní, jako bys bydlel mezi štíry. Neboj se jejich slov a neděs se jich, jsou dům vzpurný. Promluvíš k nim má slova, ať poslechnou nebo ne; jsou to vzpurníci. Ty, lidský synu, slyš, co já k tobě mluvím. Nebuď vzpurný jako ten vzpurný dům. Rozevři ústa a sněz, co ti dávám." Tu jsem viděl, že je ke mně vztažena ruka, a hle, v ní knižní svitek. Rozvinul jej přede mnou a byl popsán na vnitřní i vnější straně; byly na něm napsány žalozpěvy, lkání a bědování. Řekl mi: "Lidský synu, sněz, co máš před sebou, sněz tento svitek a jdi, mluv k izraelskému domu." Otevřel jsem tedy ústa a on mi dal ten svitek sníst. Řekl mi: "Lidský synu, nakrm své břicho a naplň své útroby tímto svitkem, který ti dávám." Snědl jsem jej a byl mi v ústech sladký jako med.  Z knihy proroka Izajáše, první, druhé a třetí kapitoly.

Vážený čtenáři, tento biblický úsek, dá-li Pán a budete - li chtít, se stane hlavním námětem na články pro příští dny.Slovo Hospodinovo, které se stalo ke knězi Ezechielovi. V minulých článcích jsme si probrali kontext tohoto Božího Zjevení: Kontext místa a kontext doby. Dnes můžeme pokročit o krok dále...

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 113x

Pátý den čtvrtého měsíce pátého roku...

1. listopad 2010 | 08.06 | rubrika: Z knih proroků.

Třicátého roku ve čtvrtém měsíci , pátého dne toho měsíce, když jsem byl mezi přesídlenci u průplavu Kebaru, otevřela se nebesa a měl jsem různá vidění od Boha. Pátého dne toho měsíce, byl to pátý rok přestěhování krále Jójakína, událo se slovo Hospodinovo ke knězi Ezechielovi, synu Buzího, v kaldejské zemi u průplavu Kebaru. Tam na něm spočinula Hospodinova ruka. ... Když jsem spatřil Hospodinovu Slávu, padl jsem na tvář a slyšel jsem hlas mluvícího. Řekl mi: "Lidský synu, postav se na nohy; budu s tebou mluvit." Jakmile ke mně promluvil, vstoupil do mě duch a postavil mě na nohy. I slyšel jsem ho k sobě mluvit. Řekl mi: "Lidský synu, posílám tě k izraelským synům, k těm bouřícím se pronárodům, které se vzbouřily proti mně. Oni i jejich otcové mi byli nevěrni až do tohoto dne. I synové jsou zatvrzelí a mají tvrdé srdce. Posílám tě k nim a řekneš jim: ‚Toto praví Panovník Hospodin,‘ ať poslechnou nebo ne, jsou dům vzpurný. Poznají však, že byl uprostřed nich prorok. Ty, lidský synu, se jich neboj, neboj se ani jejich slov, když jsou vůči tobě zarputilí a jako trní, jako bys bydlel mezi štíry. Neboj se jejich slov a neděs se jich, jsou dům vzpurný. Promluvíš k nim má slova, ať poslechnou nebo ne; jsou to vzpurníci. Ty, lidský synu, slyš, co já k tobě mluvím. Nebuď vzpurný jako ten vzpurný dům. Rozevři ústa a sněz, co ti dávám." Tu jsem viděl, že je ke mně vztažena ruka, a hle, v ní knižní svitek. Rozvinul jej přede mnou a byl popsán na vnitřní i vnější straně; byly na něm napsány žalozpěvy, lkání a bědování. Řekl mi: "Lidský synu, sněz, co máš před sebou, sněz tento svitek a jdi, mluv k izraelskému domu." Otevřel jsem tedy ústa a on mi dal ten svitek sníst. Řekl mi: "Lidský synu, nakrm své břicho a naplň své útroby tímto svitkem, který ti dávám." Snědl jsem jej a byl mi v ústech sladký jako med.  Z knihy proroka Izajáše, první, druhé a třetí kapitoly.

Vážený čtenáři, tento biblický úsek, dá-li Pán a budete - li chtít, se stane hlavním námětem na články pro příští dny. Abych pravdu řekl, ještě nevím, kolik jich na toto biblické místo vznikne. Zvu Vás na výpravu skrze dávné časy a jednoho velice zvláštního kněze do našeho srdce a svědomí.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 121x