Přímá volba prezidenta...

13. únor 2012 | 07.48 |

Tak nám páni zákonodárci dali dáreček - přímou volbu prezidenta. Osobně ji vítám, nebojím se, že by národ zvolil na hrad nějakého "šaška", jak se snaží někdo tyto volby předčasně zdiskreditovat. Jestliže je volič dost zralý na to, aby zvolil parlament, poslaneckou sněmovnu, senát či krajská a obecní zastupitalestva, je dost zralý i na to, aby si zvolil svého prezidenta.

Někteří křesťané se v této souvislosti vyjádřili, že by uvítali návrat monarchie. Osobně považuji za riziko, že se takový "šašek" narodí na trůn, za větší, než že se šaašek zvolí jako prezident přímo. Volby prezidenta mají ještě jednu výhodu: KDyž se nedej bože nějaký ten šašek přese všechno zvolí, tak je naděje, že po těch určených pěti letech bude zvolen někdo jiný. Zatímco u toho krále tato naděje chybí.

Často se také říká, že Boží království je také monarchie, kde není místo na demokracii. Nemyslím si to. Podívejme se na tuto Kristovu větu:

Vznikl mezi nimi také spor, kdo z nich je asi největší. On jim řekl: "Králové národů panují nad nimi a ti, kteří nad nimi mají pravomoc, jsou nazýváni dobrodinci. Avšak ne tak vy; kdo je mezi vámi největší, buď jako ten nejmenší, a kdo je vedoucí, buď jako ten, který slouží. Neboť kdo je větší: ten, který je u stolu, či ten, kdo obsluhuje? Zdali ne ten, který je u stolu? Já však jsem mezi vámi jako ten, který slouží. Lk 22 24-26.

Srvn: Ale největší z vás bude vaším služebníkem (Mt 23,11)

V citovaném výroku vidím přímé odmítnutí monarchie v Novozákonním Božím lidu doby před příchodem Páně - neboť Jedinný je král. Z tento výrok podle mého osobního přesvědčení legitimizuje například praxi volby staršotva v denonimaci, které jsem sám členem. Ježíš zde totiž přímo říká: Králové u Vás ne, ale Kdo je mezi Vámi (t.j. mezi křesťanů) vedoucí má být služebníkem ostatních. Tedy - má být v podstatě zaměstnanec ostatních. K tomuto ideálu se mnohem více blíží demokracie, která už samou podstatou učí politiky, že jednou za x let musí předložit své účty svým nadřízeným - voličům. Demokracie mnohem více vede politiky k postoji služebníka. Na druhé straně monarchie vede k umělým pocitům nadřazenosti, vyjímečnostim výlučnosti, pýchy, slova o službě zde zůstávají prázdnými slovy. Vždyť i papež se dlouhá staletí tituloval jako "služebník služebníků Božích" - jak se tento titul však odrážel v denodenní praxi? Nezúčastněný pozorovatel středověku by rozhodně "správně" nerozpoznal, kdo tu podle citovaného Kristova zákona slouží komu (čest vyjímkám, že o žádné nevím není důkazem jejich neexistence). Prázdné fráze se však poznájí právě pomocí "nezúčastněného" pozorování...

Jak bych si tedy já osobně představoval prezidenta? Písmo říká: Usiluje-li někdo o biskupství, touží po dobré práci. Biskup tedy má být bezúhonný, muž jedné ženy, střídmý, rozvážný, řádný, pohostinný, schopný učit, ne pijan, ne rváč, nýbrž mírný, ne svárlivý nebo hrabivý.

Má dobře vést svou rodinu a udržovat děti v poslušnosti se vší počestností. Neumí-li někdo vést svou rodinu, jak se bude starat o Boží církev? Nemá být teprve nedávno obrácený, aby nezpyšněl a neupadl do Ďáblova odsouzení. Musí však mít také dobré svědectví od těch, kdo stojí mimo, aby neupadl do pohanění a do Ďáblovy léčky. 1Tm 3, 2nn

Myslím si, že toto je dobrá morální charakteristika i kandidáta na prezidenta: Muž s čistým trestním rejstříkem, bez milenek či jiných morálních výstřelků, pokud možno nerozvedený, střídmý, rozvážný (rychleji myslící než mluvící či jednájící), neměl by být v politice čerstvý, ale v dlouhodobější politické službě by měl osvědčit, že dovede odolávat tlakům a svodům. Přemýšlel bych i o morální autoritě z mimopolitického světa - z umělecké oblasti, z duchovní služby, apod., pokud by v minulosti osvědčil v těžkých situacích pevný charakter. Měl by mít dobré svědectví i od lidí, kteří jej znají mimo politiku, žít dlouhodobě v České republice a mít občanství pouze tohoto státu. Křesťanství je výhodou (vzhledem k ateistické většině však né podmínkou), osobně bych však uvítal levicové smýšlení.

Takže kdo? Z politků bych osobně podpořil třeba Vladimíra Špidlu, Pavla Rychetského, Richarda Falbra nebo Petra Pitharta, z mimopolitického světa Jana Sokola, Zdeňka Svěráka nebo Erazima Koháka. Ale nechám se překvapit, kdo opravdu pak bude kandidovat...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář