Zakopaný pes evoluce

28. leden 2012 | 05.00 |
› 

Rozhovor s uživatelem "signálů.cz" JiKu v reakci na můj předchozí článek. Věty JiKua označím červeně, věty své modře.

@JiKuRe: Já v téhle otázce vidím dva zádrhele, které bych se pokusil přeformulovat teologicky.

Re: 1) Věda nám popisuje zemi a svět jako "starou". Některé z těchto důkazů starosti jsou velmi přesvědčivé. Samozřejmě, že Bůh mohl stvořit svět přednedávnem takový, aby vypadal, že je daleko starší. Je to logicky možné, ale připadalo by mi to od Boha takové potměšilé. Celá věda vychází z představy, že to, jak se nám svět jeví, to o světě pravdivě vypovídá. Potměšilý Bůh, který nastražuje na člověka gnoseologické léčky mi nepřijde kompatibilní s milujícím Otcem.

Když Bůh stvořil Adama řekněme ve dvaceti letech, měl "potměšilé" úmysly? Nemyslím si to. Třeba stanovení stáří země stojí na poměru určitých radioaktivních částic - známé dnešní poměr. Ale copak můžeme říci, jaká poměr byl na počátku? A obvinit Boha, jestliže ten poměr byl jiný, než dnes odhadujeme, že se zachoval potměšile? Copak Bůh stvořil tento poměr proto, abychom určovali stáří hornin?

Jiní se snažili určit stáří země usazeninami v moři, jejich poměrem a rycholostí, jakým přibývají. Ale: Proč bychom si měli myslet, že na počátku Bůh stvořil moře bez usazenin, tedy jako sladké a né slané?

Otázka tedy je, jestli Bůh jedná potměšile, anebo my svévolně.

A i kdyby, tak jak jsem řekl, otázku "staré země" samo o sobě za nebiblickou nepovažuji. Bible se totiž nezmiňuje o tom, jak dlouho byla země a počátku pustá a prázdná, než Bůh na ní začal tvořit život...

@JiKu:
Re 2) Argumentace z etické defektnosti smrti a přežívání silnějších na úkor slabších mi nepřijde dostatečně zdůvodněná. takové to "cožpak by Bůh mohl, když ..." je často zavádějící. Zatím jsem to nikdy neviděl dotáhnuté do logického sporu.

Daleko pravděpodobnější mi připadá vykládat metaforicky (jako hyperbolu) tu zkaženost lidstva jako zkaženost celého světa před potopou. Tohle se často dělává (viz babča helča), podle sebe soudím tebe.

Vycházejme z toho, že Bůh něco označil za "velmi dobré." A z toho, co Bůh označuje za velmi dobré, tedy plyne, že i my to máme označovat za velmi dobré. Jestliže označíme procesy, které podle neodarwinismu stojí za vývojem života, za velmi dobré (silní přežívají na úkor slabého, nemoce, smrt, utrpení, sežrání vlastních mláďat, egoismus atd), tak proč bychom tedy takovéto "velmi dobré" věci neměli aplikovat do mezilidských vztahů? Avšak není to chování, které Bible naopak označuje za tělesnost, nedokonalost a hřích? Proč jsme například tolik proti potratům? Vždyť takto se chová příroda, kterou Bůh označuje jako "velmi dobrý", že matka sežere své slabé mládě. Protože nám tu prostě "něco" nehraje. Naše etika je přeci jiná - etika, která vychází právě z Božího Slova!

Všimněme si, že to není samo o sobě problém neodarwinistické evoluce. Ta děje a jevy pouze popisuje. Problém nastává, když je pak spojíme s Božím hodnocením "velmi dobré."

Re: Prostě Hospodin nakrknutý před potopou i na ježky (ježky mám rád, proto ten příklad) mi přijde rovněž s milujícím Otcem kompatibilní.

Já bych neřekl, že by byl na něho "nakrknutý." Bůh ho prostě označil za zkaženým. Za jiným, než ho On stvořil. Příroda, která je založena na věčném životě, je prostě jiná, než příroda založená na smrti. Tato "nakrknost" je nevysvětlitelná právě jestliže se na stvoření díváme skrze evoluční brýle, protože neodarwinismus tvrdí, že příroda ve své podstatě byla vždy stejná. Ale ne tak Bible. Bible tvrdí, že na počátku byla příroda biožravá, naznačuje neexistenci smrti, Izajáš pak popisuje vztahy mezi druhy, které vycházejí z toho, když přírodu "naplní poznání Hospodina" - t.j. když příroda odpovídá Božímu obrazu, Jeho Představě (t.j. tomu, co on označuje za "velmi dobré") a tento popis přírody je prostě v přímém protikladu s dnešním stavem přírody, i s tím, v jakém stavu se příroda podle evoluční teorie v podstatě nacházela vždycky...

@jiku

Re:
Navíc, porušení přírody díky pádu člověka by muselo být (na rozdíl od neesenciální porušenosti člověka) esenciální. Padlý člověk může být člověkem.
Lev žeroucí trávu nemůže být lvem.
Býložravce s těmahle zubama a žaludkem by mohl stvořit jen idiot a nikoli Bůh, který o tom navíc řekl (a tento výrok nezpochybňuji), že je to velmi dobré.

Nikdo přece netrdí, že "býložravý" lev byl přizpůsoben na masožravý život. Nemyslím si, že by lev měl původně takový žaludek a takové zuby. Ale prostě po pádu do hříchu zdegeneroval. Některé druhy zvířat zdegenerovaly na lovce, jiné na jejich oběti.

Padlý člověk je "jiný" člověk, stejně tako jako lev po pádu do hříchu je jiným lvem. Jistě, ta změna na nás není tak tělesně patrná, jako na lvu, ale oč více je patrně duševně a duchovně!

A vždyť právě proto všichni potřebujeme mesiáše, Krista! Protože všichni jsme daleko od Boží Slávy, zhřešili jsme, dědičně se rodíme jako postižení, jako zrůdy, a to nejenom tělesně, ale i duševně a duchovně...

Re:Tedy padlý člověk je stále člověk.
Lev (padlý prelev) není prelvem, ale něčím úplně jiným.

Nikoliv, padlý člověk je "jiný" člověk stejně jako lev (ci padly prelev) je jiný "lev" než před pádem...

A právě tuto obrovskou změnu z člověka na "jiného " člověka stejně jako přeměnu lva na "jiného" lva neodarwinismus nevidí na odmítá ji. A tam je ten "zakopaný pes..."


Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře

RE: Zakopaný pes evoluce sayonara®pise.cz 28. 01. 2012 - 11:23
RE: Zakopaný pes evoluce bohu-a 01. 02. 2012 - 10:59