VBBII: Neposlouchejte ho!

5. březen 2011 | 19.27 |

1.díl 1.části     1.díl 2.části    Předchozí díl    Příští díl

Olomouc. Hrdá, majestátní. Opuštěná, chátrající. Leč svědkem velkých událostí. Olomouc.

Před patnácti lety vedl velkokníže Mojmír do bitvy u Bratislavy své šiky. V zoufalé situaci mu nezbylo, než vzít všechny muže, spolehnout se na nové spojenectví s Východofranskou říši – a to zvlášť s její bavorskou částí - a vsadit na jednu kartu. Doma pak už nezbyl nikdo, kdo by hájil opuštěné pevnosti. V této bitvě však utrpěli spojenci drtivou porážku. Celé vojsko až na pár vyjímek bylo ztraceno, pobito, buď přímo na bojišti, anebo na útěku. Celá země byla vydána v plen nepříteli. Velehrad, Mikulčice, Znojmo a řada dalších míst lehla popelem. Vesnice byly vydrancované, muži odvedeni do zajetí či otroctví, ženy znásilněné, zavražděné, nebo zanechány napospas. Jen tu a tam se někomu podařilo dobře se urkýt a ochránit sebe i svou rodinu.

Jenom Olomoucká pevnost poskytla útočiště vojákům několika promíchaných oddílů, které ze zmatku boje vyvedl biskup Wiching. Tuto pevnost pak společně uhájili proti několika uherským vpádům. Družina se mu sice postupem doby začala rozpadat, ale biskup na svou stranu získal místní obyvatelstvo, ti vzali pevnost za svou. To, co jinde bylo vynucováno násilím jako nevolnické robotnické dávky, zde bylo konáno s nadšením a dobrovolně. Opravy hradeb, hlídkování, obrana hradeb v době ohrožení maďary. Olomoucká komunita byla po mnoho let podporována pražskými přemyslovci i bavorskými vévody.

Postupem doby se nepřítel začal Olomouci vyhýbat. Již řadu let nebyl ve zdejší krajině zpozorován uherský jezdec na loupežné výpravě.

I válečné přesuny maďarští chánové raději plánovali na jiné cesty než kolem Olomouce. A tak i zde se před několika lety stalo to, co se dříve či později muselo stát. Nadšení opadlo, zájem se vytratil. I zde došlo nakonec k pohanským bouřím, které donutili Wichinga utéct z Olomouce do hlubokých lesů.

Dnes se však biskup vrací. Jako majestátnost sama. Sice z obou stran podpírán, ale když šel, jeho chůze si vyžadovala od přihlížejících úctu. V bílém bohoslužebném šatu, s mitrou na hlavě, berlí v ruce, prsten na prstě. Pomalu kráčí. Dav mu uvolňuje místo. Slyší výkřiky:

"Dokaž nám, že jsi ten, za koho se vydáváš, že jsi syn krále Svatopluka, král Ječmínek!"

A také ostrý, energický, mužský hlas, jenž se snaží přehlušit dav, i ten se mu zarývá do uší: "Mám jenom svou tvář, své jizvy, své vzpomínky a své srdce. Ano, poznali mně věrohodní starci a mám i svědky, kteří mi to mohou dosvědčit!"

Avšak hluk pomalu utichá. Dav se rozestupuje, dává prostor stařičkému biskupovi. Ozývá se osamělý výkřik: "To je starý Wiching!" Ano, legendární muž, přichází a staví se na vyvýšený stupínek hned vedle Svatopluka. Na jeho znamení pak zástup umlkne docela. Pak biskup promluví. Jeho hlas zní kovově a mladě, každému srozumitelně:

"Ten muž je opravdu ten, za koho se vydává. A jestliže on vás vyzívá do boje, já, váš starý pastýř, naopak říkám: Neposlouchejte ho!"

Několik mladíků začne pískat, vzduchem zazní i výkřik: "Hanba!"

"Neposlouchejte ho!"

Jeden z mladíků přiskočí k biskupovi s úmyslem ho umlčet, Svatopluk však ho okřikne: "Zadrž, chlapče. Nechte jej promluvit!"

"Děti moje, vaši otcové byli před patnácti lety zabiti či odvlečení do otroctví. Pouze vaše matky a vaši dědové tu zůstali, aby zorali pole. Dnes však už nemají síly. Vy víte, co je to hlad. Víte, co to je nedostatek. Dnes se možná chcete mstít. Ale pomněte: Jestliže ztratíme i vás, již nebude nikdo, kdo by zaséval pro příští generace. Neprobouzejte medvěda, když spí! Buďme vděčni, že nás nepřítel již několik let nechává na pokoji, věda, že již nemá co ukrást, co vyplenit, že i my musíme trošku zbohatnout, aby oni si měli co vzít!"

Pak se biskup obrátí na Svatopluka: "Kolik mužů jsi schopen postavit do boje! Hm? Pět set? Tisíc? Kolik z těchto kluků se vyrovná zkušeným maďarským válečníkům? Jich jsou desetitisíce! Jak jim chceš dnes vzdorovat?" Biskupa doplní staršina zdejšího kmene: "Opusť se svými muži náš kraj!"

Svatopluk odpoví slavnostním hlasem: "Mám za sebou podporu krále Jindřicha Ptáčníka, i mnohých slovanských kmenů. Nebojte se! Kdo chce jít se mnou, nechť mne následuje!"

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře