Trubte na poplach!

4. leden 2012 | 17.59 |

S manželkou si teď čteme knížku Correty Kingové s názvem "Můj život s M. L. Kingem." Sledujeme spolu každý večer odvážný zápas amerického černošského obyvatelstva proti tamnější segregaci. Jsem si vědom, že se dopustím možná nepřiměřeného přirovnání, ale osobně mám nedobrý pocit, že nám naše současná vláda (spolu s její předchůdkyní) novou segregaci zavádí.

Segregaci ve veřejných službách, ve zdravotnictví, ve školství. Segregaci ne rasovou, ale sociální. Kdy občan začíná být ctěn podle obsahu své peněženky. Ten, kdo na to má, tomu se dá, ten, kdo na to nemá, tomu se vzeme i to, co má. Omezují se výdaje i na bezpečnostní sbory, šikanují se lidé, kteří přišli o práci, v zájmu vytvoření co největšího chaosu se likvidují úřady fungující a její agenda se převádí na úřady jiné,  nepřipravené.

A pan prezident nám káže o nebezpečí závisti. Avšak co je a co není závist? Neschovává se pod tímto "prezidentským" termínem jenom výzva k lidem, aby se smířili s nespravedlností? Záviděli američtí černoši bělochům na počátku šedesátých let jejich pseudopráva, když se vzpírali segregaci?

Všechno se prodává, všechno je (pouze) na prodej: "nadstandartní" zdraví, vzdělání, v budoucnosti možná také bezpečnost. Kdo dostane (byť nevědomky, nebo i záměrně) kvalitnější "standratní péči" v nemocnicích - lidé, kteří nemocnicí nepřináší zisk, anebo ti, u kterých je potenciál zisku z nadstandartu? Vždyť už dnes nemocnice dělí pacienty podle jejich rentability (příslušnosti ke zdravotnické pojišťovně!). Kterýsi tiskový mluvčí pak v reakci na čachry machry v karvinské nemocnici poznamenal, že zavedení "nadstandartu" takovéto případy vyřeší - jinak řečeno se vyžene čert ďáblem! Takzvané "regulační" poplatky přenášejí břemeno nemoce ze solidarity společnosti na bedra nemocných. Jejich výše se zanedlouho může stát likvidační - zdravotnictví vyléčí člověka zdravotně, ale zničí jej ekonomicky. Vždyť jsme ale všichni dětmi jedněch rodičů, stvořením a odleskem Božím! O jak krásná výzva apoštola Pavla: Berte na sebe břemena jedni druhých, tak naplníte zákon Kristův! A oč krásnější jsou Kristova slova: Zadarmo jste dostali, zadarmo dávejte!

A který "mírně nadprůměrný" student dosáhne na vzdělání, zavede-li se školné na Vysokých školách? Ten, kdo na školné má, nebo ten, kdo nemá? Stipendia tuto nerovnost neodstraní, na ně všude dosáhnou pouze ti nejtalentovanější ze sociálních slabších vrstev, avšak ti "mírně nadprůměrní" už nebudou mít (na rozdíl od svých štastnějších lépe narozených vrstevníků) šanci. A dále, jestliže dnes se závádí školné na Vysoké školy, kdo zabrání, aby se zítra nezavedlo také na školách středních či základních? 

Jeden můj bratr v Kristu měl na návštěvě u rodiny v USA zajímavý zážitek. Pan domácí ho požádal, zda-li by se nemohl pomodlit za to, aby dostal lepší práci s bohatěím příjmem.

Můj známý se špajcoval, tato modlitba se mu nezdála být vhodná. Avšak odpověď pana domácího mu vzala dech: "Co je špatné na to prosit Boha o lepší práci, abych svým dětem mohl zajistit kvalitnější vzdělání?"

A vo vo vo vo tom to je. Co je to závist a co poukázání na nespravedlnost? Všechno je na prodej. Luxusní auta, jachty, ale také zdraví, vzdělání, bezpečnost. Když chceš, připlať si, když na to nemáš, máš smůlu. Ale je sociální segregace k přístupu k luxusnímu autu opravdu to samé jako sociální segregace ke zdravotní péči a ke vzdělání? Ano, když nepřeji sousedovi nové luxusní auto či jachtu, na které si poctivě vydělal, jedná se o závist. Ale dá se "poctivě vydělat" si na lepší zdraví? Není snad zdraví Milost, kterou přijímáme z Božích Rukou? Existuje skupinka privilegovaných, kteří si mohou zaplatit bezpečnostní agentury ke své ochraně, soukormé školy a nadstandartní péči, a ten zbytek, který závisí na státních službách, jejichž kvalita a dostupnost jde ke dnu. Při tom se právě jim zvedají životní náklady kvůli zvyšování DPH, při čemž na daň z příjmu pro ty nejbohatší není odvaha sáhnout. Co tedy v takovémto světě  určuje hodnotu člověka? Fakt, že jej Bůh stvořil, že se jedná o Boží obraz, objekt Boží Lásky? Anebo obsah peněženky a tučnost bankovního konta? Vždyť i někteří z nás odmítají samu existenci Boží, tak jak potom mohou vidět v druhém přítomnost obrazu Božího!

Prý se svět ocitá v krizi. Je však krize příčinou demontáže sociálního státu, anebo spíše její záminkou? Nikdy jsem nebyl příznivcem konspiračních teorií, avšak v těchto dnech mne napadá pálivá otázka: Vznikla tato kriza "samovolně," anebo záměrně? Kdo na této krizi vydělávají, nejsou to čistě náhodou ti, kdo ji spustili? Komu ku prospěchu, komu ke službě?

Možná se ptáte, proč by měl platit školné stát, když to náš pan prezident nazval "sobectvím?" Copak však celá naše společnost nenese užitek z práce vysokoškolsky vzdělaného člověka? Proč by měl tedy náklady nést jenom student?  Copak i pan Klaus nevystudoval za peníze nás všech? A vrátil snad on své školné to státního rozpočtu? Ani ho to nenapadlo, ale po druhých to žádá!

Dvacáté století skončilo, žijeme v tom jednadvacátém. Jeden z určujících charakterů dvacátého století osobně vidím ve faktu, že dělník sjednocený v odborech byl silnější než zaměstnavatel. Když odbory stávkovali, fabrika nemohla vyrábět. Dnes však získal převahu globalní kapitál: Nic a nikdo mu nazabrání fabriku vzít a postavit ji na louce vedle. A těžké miliardy lítají z jednoho státu do druhého, a to nejenom soukromé, ale i státní - miliardy nás všech, kterými se kryjí nezodpovědné (nebo záměrné?) machinace ve světě mezinárodních burz.

Přeháním? Možná. Ale je lepší přehánět, když je ještě čas a tím varovat před špatnou cestou, než pozdě bycha honit.

Jeden starý, popletený král, přichází k nosítkám, očekávaje návrat své krásné, mladé dcery. Podívá se do okýnka a spatří starou chůvu  oblečenou do princzniných šatů, ve kterých oklamala strážce. Pak se starý král obrátí a zvolá: Trubte na poplach!

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 5 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář