Kdo je autorem Matoušova Evangelia?

10. listopad 2011 | 05.00 |

Zdánlivě jednoduchá otázka patřící do pořadu "Nikdo není dokonalý." Tradičně  se za autora považuje Apoštol Matouš Lévy, původním povoláním celník, výběrčí daní. Kde je tedy problém? No, v tom, že kromě právě Matoušova evangelia ostatní evangelisté vnímají apoštola Matouše a celníka Lévyho, syna Alfeova, za dvě rozdílné osoby.

Jak tento rozpor vysvětlit? Napadá mne několik možností:

1) Autor Matoušova evangelia to  celé poplétl (anebo záměrně lhal). Omylem ztotožnil apoštola s celníkem a další lidé na základě tohoto omylu omylem začali připisovat toto evangelium právě oné omylem sjednocené osobnosti. Na mne, jakožto na evangelikálního křesťana, však zde je příliš mnoho omylů či záměrných lží :-)

2) Autorem Matoušova evangelia byl skutečně apoštol Matouš, který se ztotožnil s celníkem Lévy, zvláště se způsobem jeho obrácení. Následující popis zná asi každý křesťan, který s čistým srdcem čte Písmo: Naráz se mu zdá, že Bible hovoří o něm. Ne, že se mu to pouze zdá, to je slabý pojem, naráz ví, že ten či onen příběh je právě o něm. I mne tento pocit několikrát přepadnul. Ztotožňoval mne například s ženou přistiženou při cizoložství, s farizeem modlícím se v přítomnosti celníka v chrámě, s dlužníke královým potkajícím svého vlastního dlužníka, apod. S podobnou motivací mohl být veden i právě Apoštol Matouš, zvlášť, byl - li třeba s celníkem Lévym spjatý příbuzenstvým, anebo už dřívějším přátelstvím či stejným zaměstnáním. Jestluže si apoštol byl vědom, že jeho čtenáři, minimálně ti první, věděli, že to píše právě on, a že není totožný s Lévym, pak bychom jej ani nemohli obvinit z podvodu, jako spíše v tomto ztotožnění vidět Matoušovu teologickou výpověď s výzvou k následováním - prožívejte biblické příběhy stejně osobně, jako je prožívám já...

3) Autorem Matoušova evangelia byl skutenčně celník nosící oba jména (Matouš Lévy), avšak tento evangelista Matouš nebyl totožný s apoštolem Matoušem, ztotožnila je omylem pouze pozdější tradice. V evangeliích vystupuje více osob nesoucí stejná jména: Známe například dva Šimony, dva až tři Jakuby, dva Jidáše, dva Jany, tři Ananiáše atd. Klidně tedy mohli existovat dva Matoušově stejného jména - jeden apoštol, druhý celník. Pak by však označení zaměstnání "celník" z Matouše 10,3 se

nevázalo s Matoušem, ale s Jakubem Alfeovým (z hlediska řečtiny a nepřítomnosti dialektických znamének je tato eventualita možná). Znamenalo by to tedy, že evangelista nebyl členem nejužší dvanáctky apoštolů, ale mohl být členem třeba širší skupiny 70 učedníků, která také kázala Kristovo jméno a králoství nebeské v judských a galilejských městech ještě Kristovým ukřižování. A dále, muž, který nahradil "zrádce" Jidáše mezi dvanáctkou apoštolů těsně před letnicemi, se jmenoval velmi podobně - Matěj.

Co konkrétního však vímě o samotném Evangelistovi? Evangelikální biblisté většinou datují toto evangelium do roku 70. Tento rok byl významným v židovských dějinách prohranou válkou s Římany, s krutým vyvraždováním a se zničením chrámu. Osobně si to myslím také. Možná bylo toto evangelium psáno právě v době nejvyššího ohrožení Jeruzaléma nepřítelskou Římskou armádou. Evangelista patrně patřil do okruhu apoštola Jakuba, "bratra Páně", sdílí s ním několik teologických důrazů. Jestliže byl autorem celník Lévy Alfeúv, pak jméno jeho otce je totožné se jménem otce Jakuba Alfeova - mohli být tedy bratři. Katolická tradice často (byť problematicky) ztotožňuje apoštola Jakuba Alfeova přímo s apoštolem Jakubem, bratrem Páně. Pak by byl náš evangelista dokonce bratr této býznamné postavy prvotní církve. Apoštol Jakub bratr Páně zahynul pravděpodobně právě s pádem Jeruzaléma v roce 70. S ním mohl zahynout i náš evangelista, mohl se však i zachránit. Jestliže náš evangelista zahynul spolu s Jakubem, pak jeho dílo mohli zachránit jiní, přeživší uprchlíci.

Matouš jako svůj zdroj použil Markovo evangelium, ale sosobně se domnívám, že neznal evangelium Lukášovo, které mohlo být napsáno v přibližně ve stejné době, ale na jiném místě (asi v Římě). Dále použil sbírku Ježíšových výroků, tzv "pramen Q." Bibličtí historici se sice přou, jestli tento pramen byl písemný, nebo ústní, a byl-li písemný, jestli koloval v jedné verzi, nebo v několika různých překladech z aramějštiny (rodný jazyk židů v době Kristově) do řečtiny. Jednalo-li se o písemný pramen, mohl být jeho autorem Matouš Apoštol. Dále pak evangelista mohl použít i vzpomínky Jakuba bratra Páně, zvlášť tam, kde se dotýká Kristova zplození, porodu z Panny a ranného dětství.

Dobré jitro všem!

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář