Netypická neděle...

13. září 2009 | 22.15 |

Dnešní nedělní shromáždění se neslo v netypickém duchu. Sbor byl totiž okraden. Někdy v průběhu týdne, mezi úterkem a pátkem, si některý z potřebných odnesl náš mixážní pult a sborový notebook. Nechť obé se dostane do správných rukou, zloděj budiž Bohem požehnán. Věřící přijali zprávu v celkem dobrém rozpoložení. Padnul vtip o tom, že dneska "se sbírka vybere dvakrát," všichni jsme se srdečně zasmáli. Starší mající rámec vzpomněl jednoho bratra, který býval v minulém režimu opakovaně okrádán: Jednou mu šlohli zrcátko od auta, po druhé stěrač. A když se mu to stalo podesáté, údajně vykřiknul: "Pane Bože, já se pomstím, já se musím pomstít, teď půjdu do ulic zvěstovat evangelium a nejméně dva lidi se k tobě obrátí..."

Měli jsme dobrou náladu, já měl dobrou náladu. A pak mi hlavou bleskla otázka: Smál bych se také tak upřímně a srdečně, kdyby zloděj vykradnul můj byt? Kdyby si někdo vzal naši novou pračku a naši ledničku, kterou jsme dostali od babičky? Anebo kdyby se někdo vkradnul mým rodičům do bytu a z něj si odnesl spotřebiče za padesát tisíc? Nic proti dobré náladě, ale z čeho pramenila? Né náhodou z toho, že nejsem plně ztotožněn se svou sborovou rodinkou? Že necítím okradení mého sboru jako okradení sebe samého či mé rodiny?

Druhé dnešní usvědčení se mi dostalo dnes večer. Měli jsme návštěvu. Pár z naší mládeže. Hráli jsme osadníky. V zápalu hry jsem se snažil poskládat karty, abych si mohl z jedné mé vesnice založit město. Potřebné karty jsem sbíral asi tři nebo čtyři kola. Až se mi to konečně podařilo, padla "sedmička" a můj návštěvník položil "zloděje" na můj lesík, z čehož mu vzniklo právo vzít si jednu z mých karet. Což vzápěti učinil a celou mou pečlivě budovanou koncepci narušil, porušil a zničil. 

V srdci jsem ucítil drobné zamrzení. Ale dobrá nálada stále panovala a my jsme si na  tento účet vyměnili několik fórků. Já posléze poznamenal něco v tom smyslu, že jsem si vše zaznamenal, a až budeme spolu hrát bang, že "to vrátím." A můj bráška mi poloironicky odpověděl: "Je pěkné cítit  tvé odpuštění..." A jako mi Pán vlepil facku, zastyděl jsem se...

Tak takovou jsem měl dneska neděli. Byla netypická, vyjímečná a i proto krásná, plno fajných chvil se sourozenci v Kristu a s našim Pánem...

Dobrou nedělní noc... 

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Moderované komentáře